Julien Benda, Věra Urbanová
Zrada vzdělanců

1929 | Nakladatelství Spolek výtvarných umělců Mánes

Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců, který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do… služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, jež se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu. Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců, který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda t…vrdí, že intelektuálové ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, jež se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu.

Stav

Mírně opotřebená

rozlepená vazba, zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, rozlepená vazba, zašlé desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
Edice:	Knihy Mánesa
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2025 10:49
Číslo položky:	1208696

O autorech

Julien Benda

Julien Benda byl francouzský filozof a spisovatel. Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců , který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, již se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu.

Více od autora