Knihy
Poezie
Česká poezie
Jaroslav Marcha
Zpěvy na Jugoslavii

Jaroslav Marcha
Zpěvy na Jugoslavii : [verše : listy z cest

1936 | Nakladatelství Moravské kolo spisovatelů

JAROSLAVMARCHA - milenec moravských hvozdů a polí, květů a stromů a zvěře přichází ve své druhé knize veršů „Zpěvy na Jugoslavií“ s motivy v jeho dosavadní tvorbě zcela novými a neobvyklými. Básník projíždí všemi směry zemí mladičkého krále, zemí rovin, řek, jezer, hor, ostrovů a bílých měst, zemí vroubenou modrým zrca…dlem nekonečných plání mořských, zemí chudou a bohatou a boží. A zpívá — Očima sněžnou Lublaň hladí, sladkou Šumadiji, šedou, kamenitou Černou Horu obdivuje, i lid její, chudý a hrdý a udatný; zlaté mešity se štíhlými minarety kreslí, Dubrovník v zahradách palem a glycinií a agav, jeho stavby i zašlou slávu, čarokrásný Ráb, barvy a Vůně — a dál a dál nahoru se plaví a z jeho úst, přesycených láskou k zalknutí, zní písně, zkazky, legendy a sny o jižních nocích na bárkách rybářů pod stříbrnými lampami hvězd. Ale Marcha říká nám ještě cosi jiného: v jeho viděních spokojeně odkládá lyru a znovu usíná básník Něguš, neboť Černá Hora krčí se nyní bezpečně pod křídly nové, sjednocené Jugoslavie. Sám se ve svých visích odhmotňuje, potkává Prešerna, aby se s ním společně modlil „za bratrství Zagrebu s Beogradem“. Touto knihou vřadil se Marcha do dobré již tradice českých autorů, kteří nejenom milují Jugoslavii, nýbrž o ní zazpívali své nejkrásnější písně.
Mirek Elpl. JAROSLAVMARCHA - milenec moravských hvozdů a polí, květů a stromů a zvěře přichází ve své druhé knize veršů „Zpěvy na Jugoslavií“ s motivy v jeho dosavadní tvorbě zcela novými a neobvyklými. Básník pr…ojíždí všemi směry zemí mladičkého krále, zemí rovin, řek, jezer, hor, ostrovů a bílých měst, zemí vroubenou modrým zrcadlem nekonečných plání mořských, zemí chudou a bohatou a boží. A zpívá — Očima sněžnou Lublaň hladí, sladkou Šumadiji, šedou, kamenitou Černou Horu obdivuje, i lid její, chudý a hrdý a udatný; zlaté mešity se štíhlými minarety kreslí, Dubrovník v zahradách palem a glycinií a agav, jeho stavby i zašlou slávu, čarokrásný Ráb, barvy a Vůně — a dál a dál nahoru se plaví a z jeho úst, přesycených láskou k zalknutí, zní písně, zkazky, legendy a sny o jižních nocích na bárkách rybářů pod stříbrnými lampami hvězd. Ale Marcha říká nám ještě cosi jiného: v jeho viděních spokojeně odkládá lyru a znovu usíná básník Něguš, neboť Černá Hora krčí se nyní bezpečně pod křídly nové, sjednocené Jugoslavie. Sám se ve svých visích odhmotňuje, potkává Prešerna, aby se s ním společně modlil „za bratrství Zagrebu s Beogradem“. Touto knihou vřadil se Marcha do dobré již tradice českých autorů, kteří nejenom milují Jugoslavii, nýbrž o ní zazpívali své nejkrásnější písně.
Mirek Elpl.

s kódem POETLE: 47 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	72, [II]
Jazyk:	česky
Edice:	Listy z cest
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	29. 9. 2020 14:50
Číslo položky:	117836

O autorovi

Jaroslav Marcha

Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb , byl československý spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Narodil se jako Dominik Nejezchleb. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně. Později ještě přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. V letech 1936–1941 zastával funkci předsedy Moravského kola spisovatelů. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově. V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i...

Více od autora