Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jindřich Šimon Baar
Žolinka ; Kanovník : (farských historek díl IV....

Jindřich Šimon Baar: Žolinka ; Kanovník : (farských historek díl IV.)

Jindřich Šimon Baar
Žolinka. Kanovník : (Farských historek díl 4.)

1930 | Nakladatelství Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské

Tři příběhy - Žolinka, Kanovník a Tři kříže - ze života kněží. V prvním je venkovský farář donucen po mrtvici omezit svou každodenní činnost a kompenzuje si ztrázu všech zájmů péčí o psa.
Kanovník je příběhem faráře, spíše okolnostmi dohnaného k budování kariéry.
Poslední, krátká povídka se věnuje tématu člověk…a, který díky své pracovitosti postupně ztratí smysl pro normální život. Tři příběhy - Žolinka, Kanovník a Tři kříže - ze života kněží. V prvním je venkovský farář donucen po mrtvici omezit svou každodenní činnost a kompenzuje si ztrázu všech zájmů péčí o psa.
Kanovník… je příběhem faráře, spíše okolnostmi dohnaného k budování kariéry.
Poslední, krátká povídka se věnuje tématu člověka, který díky své pracovitosti postupně ztratí smysl pro normální život.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	243
Jazyk:	česky
Edice:	Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické
Vydání:	4
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2017 13:51
Číslo položky:	21163

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora