Emil Kintzl, Jan Fischer
Zmizelá Šumava : 2

2019 | Nakladatelství Kniha Zlín

Odhalte další příběhy starých, dnes již zaniklých osad a osudy obyvatel Šumavy. Budete svědky zániku samoty Torfstich, dozvíte se, jaké legendy obestírají hrad Kašperk, objevíte Sterzmühle, šumavský skvost v údolí říčky Pstružné, i osadu Vogelsang, kterou Švédové nikdy nedobyli. Dvacet nových příběhů z tohoto mnohdy dr…sného kra je doprovázejí dobové i současné fotografie. Odhalte další příběhy starých, dnes již zaniklých osad a osudy obyvatel Šumavy. Budete svědky zániku samoty Torfstich, dozvíte se, jaké legendy obestírají hrad Kašperk, objevíte Sterzmühle, šumavský s…kvost v údolí říčky Pstružné, i osadu Vogelsang, kterou Švédové nikdy nedobyli. Dvacet nových příběhů z tohoto mnohdy drsného kra je doprovázejí dobové i současné fotografie.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074739023
ISBN:	9788074739026
Edice:	Stream, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Zmizelá Šumava
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Zlín
Vystaveno:	12. 7. 2025 9:47
Číslo položky:	1300426

O autorech

Emil Kintzl

Emil Kintzl je učitel a autor publikací o Šumavě. Emil Kintzl se narodil v Praze–Nuslích 23. února 1934 jako druhorozený do rodiny vrchního účetního ředitele Hlavního města Prahy, ale již na podzim roku 1939 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Emil Kintzl prožil celou druhou světovou válku. V květnu 1945 byl očitým svědkem osvobození Sušice americkou armádou. Několikadenní pobyt Američanů ve městě v něm navždy zanechal nesmazatelné vzpomínky. Po skončení druhé světové války se Emil Kintzl několik let nadšeně věnoval skautingu ve skautském oddíle v Sušici . O prázdninách roku 1948 se zúčastnil posledního skautského letního tábora před zrušením této organizace. Tábor, ale především dramatické okolnosti odehrávající se v prostředí nedávno vysídlených německých vesnic a usedlostí jej ovlivnily na celý život. Teprve čtrnáctiletý Emil Kintzl byl svědkem toho, jak jejich tři skautští vedoucí ilegálně překročili státní hranici a odešli do emigrace pryč z Československé republiky. Odpor proti komunistickému režimu vyvěral z jeho vzpomínek na perzekuce nepohodlných lidí, činovníků Sokola, živnostníků a zemědělců, kteří odmítali vstoupit do JZD. Na vlastní kůži zažil nástup Svazu mládeže, do něhož nikdy nevstoupil. V roce 1948 zemřel Kintzlovi otec, maminka byla v domácnosti a pobírala minimální důchod. Emil tedy musel rodině ekonomicky pomoci – chodil na brigády do lesa nebo uhelných skladů. Po obecné škole a složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech začal Emil Kintzl studovat vysokou školu , ale studia nedokončil, protože jej znechutilo jednání svazáků a poměry, které na škole panovaly. Vrátil se domů na Šumavu, krátce se učil zámečníkem, potom šel ale do uhelných skladů a nějaký čas se živil rozvážením uhlí. V roce 1952 ...

Více od autora