Stav: |
Dobrý, zkosený hřbet, flíčky na ořízce
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 332 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Eduard Hodoušek, Jaroslava Vobrubová-Koutecká |
Edice: | Knihovna klasiků. 328x, 7. svazek ed. Spisy Anatola France 13x, Knihovna klasiků. Spisy Anatola France 1x |
Vydání: | Vydání 1. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 14. března 2024 7:53 |
Číslo položky: | 790223 |
Silvestr Bonnard žil v soukromí mezi starými rukopisy a knihami, stýkal se s učenými odborníky podobně laděnými a jen jednou opustil svůj uzavřený svět: když chtěl zabránit zlu a prokázat dobro. Tu se však tento bezelstný, praktický, absolutně nezaujatý stařec přesvědčil o tom, že společenský řád, který ho obklopuje, kvalifikuje ušlechtilé city jako zločiny, zatím co skutečným zločincům umožňuje docela solidní existenci.
Komická historie se sice odehrává v zákulisí pařížské Komedie, ale jinak je to příběh spíše tragický: Nadaná herečka zradila svého kolegu s mladým diplomatem. Bývalý milenec spáchal před jejíma očima sebevraždu a způsobil jí nervovou chorobu, pro kterou se musila rozejít s milovaným mužem.
Obě díla, i když je dělí dvacet tvůrčích let, mají mnoho společného. V prvním i druhém vrhá autor skeptický pohled na marnost a nesmyslnost, jimiž je naplněn život lidí z buržoasní společnosti; oba autorovi mluvčí, ušlechtilý Bonnard i virtuosně duchaplný doktor Trubet, jsou zaujati krásou a vedeni dobrou vůlí pomoci druhému.
Anatole France, vlastním jménem Jacques-François-Anatole Thibault, byl francouzský básník a prozaik, literární kritik a esejista, humanistický filozof, pokračovatel racionalistických tradic renesance a osvícenství, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1921. Bývá často označován za posledního velkého spisovatele 19. století a prvního velkého spisovatele 20. století. Anatole France se narodil roku 1844 jako syn pařížského kupce a antikváře. Získal důkladné klasické vzdělání na Collége Stanislas a v letech 1876 až 1890 působil jako pomocný knihovník v Senátu. Roku 1877 se oženil, ale jeho manželství skončilo roku 1892 rozvodem. France totiž od konce 80. let udržoval úzký vztah s paní Armand de Caillavet , která významně přispěla k úspěchu jeho umělecké kariéry, neboť ho učinila středem svého salónu, nabádala ho ke spisovatelské činnosti, připravila mu půdu pro přijetí do Francouzské akademie roku 1896 a umožnila mu ve své společnosti cestovat po Francii, Itálii, Sicílii, Řecku a Malé Asii. Svou literární činnost zahájil France jako mladý parnasistní básník oddaný kultu scientismu a píšící verše s antickou tematikou a s tematikou srážky antiky a křesťanství. Později se stává představitelem impresionistické literární kritiky, odmítá Zolův naturalismus i nesrozumitelnost symbolismu, uznává především klasiky a hlásí se ke konzervatismu . Avšak už koncem 80. let se začal zajímat o problematiku současnosti, dával průchod svému ateistickému zaměření a začíná se měnit v příznivce anarchistických a socialistických myšlenek. V letech 1883–1896 psal čtrnáctidenní kroniky do Le Globé a do L'Univers ilustré a v letech 1886–1893 působí jako literární kritik v deníku Le Temps. Anatole France začal postupně dosahovat širokého ohlasu u čtenářské obce jednak vynikající jazykovou úrovní, jednak vtipem, duchaplností, říznou ironií a aforistickým laděním svých děl a stal se známým spisovatelem s f...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem