Stanislav Kostka Neumann
Zlatý oblak : román

1932 | Nakladatelství František Borový

Románová prvotina autorova, koncipovaná jako první díl zamýšlené trilogie Lyrická léta, je především prozaickým doprovodem ke knihám milostné lyriky z konce dvacátých a z třicátých let. Na idyle lásky čtyřicetiletého malíře a mladé dívky v trampském táboře zachycuje myšlenkový kvas té části inteligence, která k dobové …problematice zaujala protiměšťácký a levicově avantgardní postoj. Medailón o autorovi: Hana Hrzalová. Románová prvotina autorova, koncipovaná jako první díl zamýšlené trilogie Lyrická léta, je především prozaickým doprovodem ke knihám milostné lyriky z konce dvacátých a z třicátých let. Na idyle lásky… čtyřicetiletého malíře a mladé dívky v trampském táboře zachycuje myšlenkový kvas té části inteligence, která k dobové problematice zaujala protiměšťácký a levicově avantgardní postoj. Medailón o autorovi: Hana Hrzalová.

Vyberte kus s kódem LETO26: 24 Kč

Stav

Dobrý

vše drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026	~~219 Kč~~ LETO26: 24 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	293, iii
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Hoffmeister, Karel Teige
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy / Stanislav Kostka Neumann
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 6. 2023 14:42
Číslo položky:	577638

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora