Josef Kainar
Zlatovláska

1958 | Státní nakladatelství dětské knihy

Lidovou českou pohádku, kterou napsal Karel Jaromír Erben, zná téměř každý. Už v roce 1952 se této látky chopil básník Josef Kainar a napsal nejdříve veršovanou hru pro loutky o čtyřech obrazech. V roce 1958 se ke Zlatovlásce vrátil, přebásnil, upravil ji a dal tak pohádce půvabnou veršovanou podobu. Kainarova Zlatovlá…ska vychází počtvrté a je určena dětem od šesti let. Lidovou českou pohádku, kterou napsal Karel Jaromír Erben, zná téměř každý. Už v roce 1952 se této látky chopil básník Josef Kainar a napsal nejdříve veršovanou hru pro loutky o čtyřech obrazech. V ro…ce 1958 se ke Zlatovlásce vrátil, přebásnil, upravil ji a dal tak pohádce půvabnou veršovanou podobu. Kainarova Zlatovláska vychází počtvrté a je určena dětem od šesti let.

Stav

Mírně opotřebená

zašlé desky, označení na předsádce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky, označení na předsádce
Vazba:	pevná
Počet stran:	[57]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alena Ladová
Vydání:	1. vyd. v SNDK
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 10:37
Číslo položky:	1217571

O autorovi

Josef Kainar

Josef František Kainar byl český básník, textař, dramatik a překladatel, ale také hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář. Člen umělecké Skupiny 42 a literární skupiny Ohnice. Josef Kainar se narodil v Přerově v roce 1917 do rodiny úspěšného železničního úředníka Josefa Kainara a jeho manželky Josefy. Měl jednoho sourozence, starší sestru Irenu. V Přerově rodina žila od roku 1911, oba rodiče pocházeli z Moravy, ale rodina se často kvůli otcovu povolání stěhovala. V manželství rodičů se postupně objevovaly problémy, které vyvrcholily rozlukou v roce 1927. Tento otřes na desetiletého Josefa silně zapůsobil, protože právě od tohoto roku se datují některé jeho osobní problémy. Že rodinná situace složitá byla, signalizuje i fakt, že zatímco skoro dospělá Irena zůstala s matkou, desetiletý Josef naopak s otcem. Matka se sestrou se brzy po rozluce odstěhovaly na Slovensko, otec se naopak ještě téhož roku znovu oženil, a to s Marií Kutálkovou, lékárnicí v Olomouci. Rozpad rodiny se zřejmě projevil i ve výrazné změně jeho školních výsledků. Zatímco na obecné škole byl žákem nadaným, v primě přerovského reálného gymnázia měl již značné problémy. Na tomto gymnáziu v Přerově studoval Kainar v letech 1928-34. Později se u něj projevily i typické problémy spojené s dospíváním. Nešťastně se zamiloval do spolužačky. Ta však jeho city neopětovala a pro citlivého mladíka to byl zřejmě rozhodující podnět, aby se pokusil ukončit svůj život. 5. května 1934 po odchodu ze školy v rozčílení vytáhl bubínkový revolver, který měl jako zástavu od kamaráda, a střelil se do levého boku. Přes zranění došel k lékaři, který ho ošetřil a odeslal do nemocnice. Tam se podrobil operaci. Za tento čin mu byla udělena pokuta ve výši 30 Kčs. Skandál okolo sebevražedného pokusu zřejmě přispěl k tomu, že se rodina přestěhovala do Olomouce. Kainarův otec zde působil ve funkci vrchního inspektora ČSD. Už po roce ale získal místo ...

Více od autora