August Šenoa
Zlatníkovo zlato

1990 | Nakladatelství Smena

Šenoov historický román "Zlatníkovo zlato" je dielo typicky romantické, i keď sa v ňom hlásia silné realistické prvky v kresbách ľudí pospolitých a výjavoch zo života ulice záhrebskej. Bohaté opisy prírody zasnubujú sa v ňom činmi Chorvátov, chrabrých to bojovníkov za kresťanstvo a vlastnú národnú slobodu proti útočiac…emu Turkovi. Šenoov historický román "Zlatníkovo zlato" je dielo typicky romantické, i keď sa v ňom hlásia silné realistické prvky v kresbách ľudí pospolitých a výjavoch zo života ulice záhrebskej. Bohaté opisy pr…írody zasnubujú sa v ňom činmi Chorvátov, chrabrých to bojovníkov za kresťanstvo a vlastnú národnú slobodu proti útočiacemu Turkovi.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	48
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	8022101206
ISBN:	9788022101202
Překladatel:	Radoslav Jesenský
Edice:	397. svazek ed. 397. svazek ed. Dobrodružné romány
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	12. 1. 2026 12:47
Číslo položky:	1531043

O autorovi

August Šenoa

August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista. Kromě práce na řadě časopisů , se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura , kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato , Čuvaj se senjske ruke nebo Diogenes . Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní. Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky. V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi, a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.

Více od autora