František Hrubín
Zlatá reneta

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Spodním tónem melancholie z vědomí blížícího se stáří nesená básnická próza. Její hrdina, padesátiletý knihovník z Prahy, se po letech vrací do míst svého mládí a během jednoho večera a noci prožije úseky svého života, uvědomuje si jeho planost a svou, vlastní vinou způsobenou osamělost mezi lidmi. Spodním tónem melancholie z vědomí blížícího se stáří nesená básnická próza. Její hrdina, padesátiletý knihovník z Prahy, se po letech vrací do míst svého mládí a během jednoho večera a noci prožije ú…seky svého života, uvědomuje si jeho planost a svou, vlastní vinou způsobenou osamělost mezi lidmi.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	110
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenek Seydl
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2024 11:31
Číslo položky:	1038343

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora