Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 202 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Jiří Němec |
Překladatel: | Ladislav Hejdánek, Ladislav Stejskal, Hejdánek Ladislav Sokol Ján |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-7021-054-0 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 13. května 2022 11:47 |
Číslo položky: | 331507 |
Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možnosti vzdal a postavil se smrti docela jinak. Zkušenost života tváří v tvář smrti dala jeho myšlenkám zvláštní hloubku a trvalou platnost.
Paul Ludwig Landsberg byl německý filosof, představitel křesťanského personalismu. Zabýval se hlavně povahou lidské osoby a otázkami jednání, svobody a smrtelnosti. Landsberg se narodil v rodině profesora práv a rektora bonnské univerzity. Jeho rodiče bylo Židé, ale oba své syny dali pokřtít; starší bratr padl ve Světové válce. Landsberg vystudoval filosofii v Kolíně n/R. u M. Schelera, inspiroval se také K. Jaspersem a přednášel na univerzitě v Bonnu. Byl mezi prvními, kdo veřejně vystupovali proti nacismu a hned roku 1933 odešel se ženou do Švýcarska, kde však nemohl působit, a tak odejel do Španělska, kde přednášel na univerzitě v Barceloně; už roku 1936 musel opět odejít, tentokrát do Paříže, kde spolupracoval s francouzskými personalisty kolem časopisu Esprit. Roku 1940 byl jako Němec internován, ale před příchodem Wehrmachtu se mu podařilo uprchnout za manželkou do jižní Francie, kde žil v ilegalitě. V březnu 1943 byl zatčen gestapem a brzy na to zahynul v táboře v Oranienburgu u Berlína. Jeho tragický osud popsala M. Siebecke. Napsal knihu o Platónské akademii , Pascalovo povolání , Úvod do filosofické antropologie , Zkušenost smrti a těsně před zatčením studii Morální problém sebevraždy. Ačkoli věřící křesťan, polemizoval zde proti odmítavému stanovisku církve vůči sebevrahům a když žil v ilegalitě, nosil u sebe stále jed. Když byl však zatčen, nakonec jej nepoužil a zahynul jako tolik jiných vězňů v táboře.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem