Oldřich Fejfar je český paleontolog, vysokoškolský učitel a popularizátor paleontologie, který se ve své práci zaměřuje především na paleontologii vyšších obratlovců, zejména pak savců. Po absolvování klasického gymnázia v letech 1941–1949 vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor geologie a paleontologie u profesorů Josefa Augusty a Zdeňka Špinara. Následně nastoupil do Ústředního ústavu geologického . Během této doby absolvoval v rámci Humboldtova stipendia postgraduální pobyt v Ústavu pro paleontologii a historickou geologii Univerzity v Mnichově . Od roku 1991 působí v Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1992 byl ustanoven řádným profesorem a roku 1996 byl jmenován emeritním profesorem. V rámci své práce se účastnil řady paleontologických expedic po celém světě: Kuba , USA , Libye , Ekvádor , Mongolsko a Čína , Německo ; a dlouhodobých stáží na univerzitách a muzeích v Basileji, Barceloně, Berlíně, Budapešti, Florencii, Chicagu, Krakově, Madridu, Mnichově, New Yorku, Paříži, Pekingu, Pittsburghu, Stuttgartu a ve Vídni. Stříbrná medaile Univerzity Karlovy udělená za zásluhy o navázání mezinárodních vztahů v oboru paleontologie; dopisující člen Přírodovědecké společnosti při Senckenberském muzeu ve Frankfurtu nad Mohanem . V roce 2005 získal zvláštní ocenění časopisu Živa za sérii článků „Nové doklady o vzniku ptáků“. Autor knih: