Knihy
Ezoterika
Jan Bílý
Živoucí kruh

Jan Bílý
Živoucí kruh : návrat do cyklického času

2013 | Nakladatelství Synergie

Tato knížka od známého lektora osobního rozvoje Jana Bílého přispívá k pochopení důležitosti cyklického času a přijetí těch cyklů, kterými my všichni procházíme. Na rozdíl od „mužského“, lineárního času je cyklický čas spojen s ženským principem, s přírodními rituály a mytologickým vnímáním světa, se znovuobjevením výz…namu matky přírody pro nás, její děti. Nevyhnutelnost cyklů se na počátku třetího tisíciletí opět vynořuje a to především ve formě krizí a krachu poslední velké ideologie – růstu Růstu. Tato knížka od známého lektora osobního rozvoje Jana Bílého přispívá k pochopení důležitosti cyklického času a přijetí těch cyklů, kterými my všichni procházíme. Na rozdíl od „mužského“, lineárního ča…su je cyklický čas spojen s ženským principem, s přírodními rituály a mytologickým vnímáním světa, se znovuobjevením významu matky přírody pro nás, její děti. Nevyhnutelnost cyklů se na počátku třetího tisíciletí opět vynořuje a to především ve formě krizí a krachu poslední velké ideologie – růstu Růstu.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	109
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073702916
ISBN:	9788073702915
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 10. 2025 12:6
Číslo položky:	1417590

O autorovi

Jan Bílý

Jan Evangelista Bílý byl český římskokatolický kněz, publicista a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl synem řeznického mistra v Dolních Kounicích. Vychodil obecnou školu v rodné obci. Ve věku 12 let ho rodiče ve strachu před epidemií cholery odvezli do Brna. V Brně pak studoval. Od mládí se vzdělával v německém jazyce, ale hlásil se k českým vlastencům. Ovlivnili ho Tomáš Procházka, Beneš Metod Kulda nebo spolužák z brněnských studií Karel Šmídek. Od roku 1839 studoval bohosloví v brněnském alumnátě a připravoval se na kněžství. Jeho zpovědníkem zde byl Jindřich Šimon Baar. Vyučoval ho František Sušil. Během studia v alumnátu publikoval první článek v Časopisu katolického duchovenstva. V srpnu 1843 byl vysvěcen na kněze. Po nástupu do funkce duchovního obdržel dar s podmínkou, že ho využije k dalšímu studiu. Vystudoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a 12. května 1853 byl promován na doktora teologie. Jako kněz působil nejprve v Židlochovicích, od roku 1845 v Brně, kde byl kaplanem při kostele sv. Jakuba Staršího. Zde pracoval na spisu o církevních dějinách. Po jistou dobu se tehdy léčil s žaludečními komplikacemi. Jeho kniha pak vyšla v roce 1847 , druhý díl roku 1854 v Praze. Přispíval do katolických časopisů. Po léčení se vrátil jako kaplan do Židlochovic. Během revoluce roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Spolu s kolegou J. Fáborským agitoval proti volbám do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu, za což si vysloužil kritiku od nadřízených. Identifikoval se s českým národním hnutím, ovšem trval na katolickém světonázoru. Roku 1850 inicioval utvoření vlastenského katolického sdružení Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, na kterém se pak podíleli i další česky orientovaní duchovní jako František Sušil. Koncem roku 1851 přešel na post kaplana do Tišnova. Později působil v Předklášteří. Zde pokračoval v ...

Více od autora