Milan Švihálek, Milan Galia
Život s erbem Tatry : vyprávění hlavního konstruktéra Tatry Milana Galii

2009 | Nakladatelství Grada

Vyprávění hlavního konstruktéra Tarty Milana Galii

Život hlavního konstruktéra Tatry Kopřivnice - ing. Milana Galii - lze v pravém slova smyslu charakterizovat jako život s erbem Tatry. Dvacet čtyři let ve funkci je nejdelší doba ze všech jeho předchůdců a velmi těžko někdo tento rekord překoná. Vzpomínky Milana… Galii populárním způsobem přibližují dobrodružství vynalézání a hledání nových technických principů, dobové souvislosti i osudy jednotlivých vozů v 2. polovině 20. století, v době, kdy Tatra patřila k největším výrobcům terénních automobilů v Evropě. Vyprávění hlavního konstruktéra Tarty Milana Galii

Život hlavního konstruktéra Tatry Kopřivnice - ing. Milana Galii - lze v pravém slova smyslu charakterizovat jako život s erbem Tatry. Dvacet …čtyři let ve funkci je nejdelší doba ze všech jeho předchůdců a velmi těžko někdo tento rekord překoná. Vzpomínky Milana Galii populárním způsobem přibližují dobrodružství vynalézání a hledání nových technických principů, dobové souvislosti i osudy jednotlivých vozů v 2. polovině 20. století, v době, kdy Tatra patřila k největším výrobcům terénních automobilů v Evropě.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8024727234
ISBN:	9788024727233
Edice:	TEN : technická elita národa
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2019 13:58
Číslo položky:	73608

O autorech

Milan Švihálek

Milan Švihálek je český dramaturg, scenárista, žurnalista, moderátor, redaktor a spisovatel. Svůj život spojil s ostravským studiem České televize. Je autorem reportážních a dokumentárních pořadů. Studoval FAMU , studia však nedokončil. Později absolvoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy . Zpočátku pracoval jako jevištní dělník v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a spolupracoval s amatérským divadlem SKUMAKA. Krátce působil jako metodik Okresního domu osvěty v Olomouci. Od roku 1968 pracoval jako redaktor a dramaturg České televize Ostrava. V první polovině 90 let byl vedoucím jedné z tvůrčích skupin publicistiky ostravského studia České televize. Od roku 1994 působil jako volný scenárista, publicista a novinář. Žije v Šenově. Psal scénáře k publicistickým, soutěžním, dokumentárním, zábavným a vzdělávacím pořadům a seriálům. Spolupracoval s kameramanem a režisérem Jiřím Vrožinou . V letech 1979–1984 se ve spolupráci s režisérem Zdeňkem Havlíčkem věnoval soutěžním pořadům . S režisérem Jaroslavem Večeřou připravil 42dílný dokumentární seriál, věnovaný zajímavostem z historie techniky a řemesel Za svědky minulosti. V roce 1990 spolupracoval s J. Vrožinou na seriálu Australská setkání. Byly však natočeny pouze 4 díly ze zamýšlených třinácti. Spolupracoval také s Miroslavem Zikmundem, Františkem Mudrou, Vítězslavem Dostálem, Miroslavem Kačorem aj. Autorsky se podílel na dokumentárních seriálech Zapomenuté výpravy, Osudové okamžiky aj. Za seriál Za svědky minulosti obdržel výroční cenu Československé televize a Cenu Českého literárního fondu.

Více od autora

Milan Galia

Milan Galia byl český automobilový konstruktér a vývojář, spojený s kopřivnickou automobilkou Tatra. Jeho dílem jsou zejména typy Tatra 613 a Tatra 815. Otcem Milana Galii byl Alois Galia , který do tehdejší automobilky Kopřivnická vozovka a.s. nastoupil jako administrativní pracovník – archivář už v roce 1921 a vydržel na této pozici až do roku 1956, kdy odešel do penze. V automobilce Tatra později pracovali i Milanovi bratři Alois Galia jako konstruktér vznětových motorů a Stanislav Galia jako technolog. Sestra Marie Galiová zemřela na leukémii již v dětském věku. Matka vedla domácnost v rodinném domku, který otec Alois postavil v tzv. Ptačí čtvrti. Zajímavostí je, že v kopřivnické oblasti žilo několik rodin s příjmením Galia, u kterých jsou příbuzenské vztahy jen těžko dohledatelné a i sám konstruktér Galia připomíná, že mezi spolužáky měl i svého jmenovce, aniž by dokázali dohledat spřízněnost svých rodin. Milan Galia zpočátku příliš netíhnul k učení a měl nevalný prospěch, teprve později si uvědomil důležitost vzdělání a od sedmé třídy se začal studiu věnovat pilněji, přitom se ale odmítal učit německy a ani jiné předměty nijak dobře neabsolvoval. Už před ukončením povinné školní docházky ho proto o prázdninách 1944 vzal otec na pracovní úřad a rozhodlo se, že Milan bude následovat rodinnou tradici a nastoupí též do automobilky – jako učeň. Stalo se tak 28. 8. 1944 . První rok vykonával funkci obyčejného učně a pomocného dělníka, v letech 1945–46 potom absolvoval jednoletý večerní učební kurz a vzápětí nastoupil na Vyšší průmyslovou školu strojnickou v Ostravě, kde absolvoval v červnu 1950 maturitou s vyznamenáním. Do...

Více od autora