Marie Pujmanová
Život proti smrti

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Posl. díl trilogie je básnickým obrazem událostí z let 1938-1945. Je to doba útoku fašismu, který nastupuje na všech frontách a přináší ponižování, umlčování, gleichšaltování, zbídačování, ničení a smrt. A život proti fašismu, život proti smrti spojený s bojem, obětmi, ale i vnitřním růstem a upevňováním žijí spolu s o…statními lidmi nacisty uchváceného světa i hrdinové této knihy, známí už z předch. dvou dílů: rodina advokáta a dimitrovského obhájce Gamzy, Eva Kazmarová, stará Halačka, Lidka Hájková a jiní, ale především Ondřej Urban, kazmarovský dělník, prošlý hlubokým vývojem, jejž mu dal Sovětský svaz a bojující v čs. jednotce za svobodu své okupované vlasti. Ale vedle těchto známých postav , vystupuje tu i celá řada nových hrdinů: illegální pracovníci, věznění studenti, lidické ženy, partyzáni, příslušníci našich jednotek v Rudé armádě, vedoucí osobnosti strany v čele se s. Gottwaldem a Zápotockým a krásní sovětští lidé . Mnichov, 17. listopad, heydrichiáda, Lidice, Buzuluk, Stalingrad, osvobození Slovenska a Moravy, pražské povstání - to jsou hlavní mezníky boje, kterým prošel náš lid. A tento boj přinesl nejen svobodu zmučené vlasti, ale upevnil a zařadil i lidi rozlomené a tápající, zocelil bojovníky komunistické strany a ukázal všemu lidu cenu míru, vykoupeného tolika životy a obětmi. Posl. díl trilogie je básnickým obrazem událostí z let 1938-1945. Je to doba útoku fašismu, který nastupuje na všech frontách a přináší ponižování, umlčování, gleichšaltování, zbídačování, ničení a sm…rt. A život proti fašismu, život proti smrti spojený s bojem, obětmi, ale i vnitřním růstem a upevňováním žijí spolu s ostatními lidmi nacisty uchváceného světa i hrdinové této knihy, známí už z předch. dvou dílů: rodina advokáta a dimitrovského obhájce Gamzy, Eva Kazmarová, stará Halačka, Lidka Hájková a jiní, ale především Ondřej Urban, kazmarovský dělník, prošlý hlubokým vývojem, jejž mu dal Sovětský svaz a bojující v čs. jednotce za svobodu své okupované vlasti. Ale vedle těchto známých postav , vystupuje tu i celá řada nových hrdinů: illegální pracovníci, věznění studenti, lidické ženy, partyzáni, příslušníci našich jednotek v Rudé armádě, vedoucí osobnosti strany v čele se s. Gottwaldem a Zápotockým a krásní sovětští lidé . Mnichov, 17. listopad, heydrichiáda, Lidice, Buzuluk, Stalingrad, osvobození Slovenska a Moravy, pražské povstání - to jsou hlavní mezníky boje, kterým prošel náš lid. A tento boj přinesl nejen svobodu zmučené vlasti, ale upevnil a zařadil i lidi rozlomené a tápající, zocelil bojovníky komunistické strany a ukázal všemu lidu cenu míru, vykoupeného tolika životy a obětmi.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	427
Jazyk:	česky
Edice:	100. svazek ed. 100. svazek ed. Žatva, Lidé na křižovatce, Hra s ohněm
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2024 12:31
Číslo položky:	890497

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora