Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Georges Perec
Život - návod k použití

Georges Perec
Život - návod k použití : (romány)

1998 | Nakladatelství Mladá fronta

Podtitul: Romány

Stěžejní dílo poválečné francouzské literatury o životních příbězích obyvatel jednoho předměstského pařížského činžáku.

Židovský autor, jehož o rodiče připravila válka a všudypřítomné zlo se proto zobrazuje i v jeho knihách, je v této obří skládance stvořitelem osudu svých postav a určuje… jeho neúprosné směřování. Čtenář se baví, ale i děsí nejrůznějších nesmyslných posedlostí, které se pro některé z obyvatel domu staly jedinou náplní života. Za tento „polyromán“ získal Perec literární cenu Médicis. Jedná se o složitě konstruované dílo pro náročného čtenáře.

Za převod této knihy byla Kateřině Vinšové r. 1999 udělena cena Josefa Jungmanna. Podtitul: Romány

Stěžejní dílo poválečné francouzské literatury o životních příbězích obyvatel jednoho předměstského pařížského činžáku.

Židovský autor, jehož o rodiče připravila válka a… všudypřítomné zlo se proto zobrazuje i v jeho knihách, je v této obří skládance stvořitelem osudu svých postav a určuje jeho neúprosné směřování. Čtenář se baví, ale i děsí nejrůznějších nesmyslných posedlostí, které se pro některé z obyvatel domu staly jedinou náplní života. Za tento „polyromán“ získal Perec literární cenu Médicis. Jedná se o složitě konstruované dílo pro náročného čtenáře.

Za převod této knihy byla Kateřině Vinšové r. 1999 udělena cena Josefa Jungmanna.

s kódem BREZEN26: 449 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	741
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020406816
ISBN:	9788020406811
Překladatel:	Kateřina Vinšová
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Moderní světová próza
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2024 9:58
Číslo položky:	736532

O autorovi

Georges Perec

Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.

Více od autora