Jan Neruda
Život Jana Nerudy : dopisy - dokumenty - Díl druhý

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý svazek chronologicky uspořádaného souboru má opět dvě části. V první z nich, nazvané Od Hřbitovního kvítí k Obrazům života - 1858, jsou sebrány zejména ohlasy sbírky "Hřbitovní kvítí" a drobné polemiky Nerudy a jeho přívrženců s literárními staromilci, především se zpátečnickým kritikem Jakubem Malým. Z dokumentů…, otištěných v druhé části s názvem "Škodlivé směry" - 1859, je patrno, jak se střetnutí přiostřovalo: proti nařčení, že vnášejí do našeho písemnictví "škodlivé směry", protestovali mladí spisovatelé ponejvíce ve vlastní tribuně, "Obrazech života". Kniha dává nahlédnout i do básníkova soukromého života a zaznamenává jak jeho milostné problémy, tak existenční starosti. - V závěru práce je shromážděno několik doplňků k prvnímu a druhému svazku souboru, poznámky a překlady cizojazyčných písemností. - V příl. jsou připojeny fotokopie některých dokumentů. Druhý svazek chronologicky uspořádaného souboru má opět dvě části. V první z nich, nazvané Od Hřbitovního kvítí k Obrazům života - 1858, jsou sebrány zejména ohlasy sbírky "Hřbitovní kvítí" a drobné p…olemiky Nerudy a jeho přívrženců s literárními staromilci, především se zpátečnickým kritikem Jakubem Malým. Z dokumentů, otištěných v druhé části s názvem "Škodlivé směry" - 1859, je patrno, jak se střetnutí přiostřovalo: proti nařčení, že vnášejí do našeho písemnictví "škodlivé směry", protestovali mladí spisovatelé ponejvíce ve vlastní tribuně, "Obrazech života". Kniha dává nahlédnout i do básníkova soukromého života a zaznamenává jak jeho milostné problémy, tak existenční starosti. - V závěru práce je shromážděno několik doplňků k prvnímu a druhému svazku souboru, poznámky a překlady cizojazyčných písemností. - V příl. jsou připojeny fotokopie některých dokumentů.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	342, [12] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Jan Neruda

Jan Neruda byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Matka Barbora, rozená Leitnerová , sama dříve ovdovělá, byla druhou manželkou vdovce Antonína Nerudy. V roce 1835 koupila matka dům v Zásmukách, kde rodina po čas žila. V roce 1838 získal otec povolení k pobytu v Praze, kde si otevřel krámek v pražském domě U Dvou slunců v Ostruhové ulici, od roku 1841 trafiku. Když otec zemřel, přestěhoval se Jan Neruda s matkou do domu U Tří černých orlů . Od roku 1841 byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta, v letech 1842–1846 navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia začal na malostranském gymnáziu, v letech 1851–1853 na Akademickém gymnáziu, kde maturoval. Po třech semestrech absolvoval na právnické a filozofické fakultě, během studií si přivydělával jako furýr a armádní účetní. Neukončená studia v roce 1857 opustil a učil na různých školách češtinu a němčinu. Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů. V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas. Hlas byl roku 1865 sloučen s Národními listy a Jan Neruda se stal až do smrti jejich fejetonistou. Spolupracoval též s časopisy, zejména s Květy a Lumírem. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované rodiny malostranského sluhy Františka Holiny . Věnoval jí řadu...

Více od autora