Knihy
Historie
Antika
Diogenés Laertios
Život a učení filosofa Epikura

Diogenés Laertios
Život a učení filosofa Epikura

1952 | Nakladatelství Rovnost

Spis Diogena Laertského je vedle Lucretiovy filozofické básně "O podstatě světa" hlavním zdrojem našich znalostí o učení velkého materialisty starověku, Epikura. Obsahuje krom životopisu a závěti přehled Epikurova díla, stručný výklad jeho učení, Epikurovy listy Herodotovi o přírodě, Pythokleovi o zjevech meteorických …a Menoikeovi o životní moudrosti a posléze soupis hlavních článků Epikurova učení. Ke spisu Diogenovu jsou ve svazku připojeny Epikurovské zlomky totiž výroky Epikura a jeho žáků podle tzv. gnomologia vatikánského, dále zlomky etické a zlomky z děl Epikurových žáků a stoupenců, Metrodora, Hermarcha, Filodema a Diogena z Oinoandy. Spis Diogena Laertského je vedle Lucretiovy filozofické básně "O podstatě světa" hlavním zdrojem našich znalostí o učení velkého materialisty starověku, Epikura. Obsahuje krom životopisu a závěti přeh…led Epikurova díla, stručný výklad jeho učení, Epikurovy listy Herodotovi o přírodě, Pythokleovi o zjevech meteorických a Menoikeovi o životní moudrosti a posléze soupis hlavních článků Epikurova učení. Ke spisu Diogenovu jsou ve svazku připojeny Epikurovské zlomky totiž výroky Epikura a jeho žáků podle tzv. gnomologia vatikánského, dále zlomky etické a zlomky z děl Epikurových žáků a stoupenců, Metrodora, Hermarcha, Filodema a Diogena z Oinoandy.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	117
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Ludvíkovský
Edice:	Živé odkazy, 9. svazek ed. 9. svazek ed. Živé odkazy. Řada 2
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2026 11:46
Číslo položky:	1625789

O autorovi

Diogenés Laertios

Díogenés Laertios byl řecký historik a vzdělanec, autor jediných zachovaných antických dějin řecké filosofie, ostatně nejstarších dějin filosofie vůbec. O Diogénovi není z jiných pramenů známo skoro nic, nevíme ani, kde se narodil a kde žil. Pouze z jazyka, stylu a z výběru látky jeho spisu lze usoudit, že jej napsal v první polovině 3. století, snad kolem roku 220, že nejspíš nebyl školeným filosofem, nýbrž spíše sběratelem anekdot a citátů, a že snad také žil někde v provincii, mimo hlavní města. Někteří považují Diogena za křesťana, pravděpodobnější však je, že byl skeptik nebo epikurejec. Jeho dílo je napsáno tak, že autorovy sympatie neprozrazuje. Jeho spis, „O životě a učení slavných filosofů“ , se skládá z deseti knih, věnovaných jednotlivým řeckým myslitelům a jejich skupinám. Diogenes řadí řecké filosofy do dvou škol, iónské a italské, kritéria tohoto rozlišení jsou však nejasná. Prvních devět knih tvoří sbírky anekdot a vyprávění o jejich životech i citátů a názorů, patrně z druhé a třetí ruky. Diogenes s nimi nepolemizuje, nýbrž jen reprodukuje, co mu přišlo pod ruku, a z jeho spisu se nezdá, že by měl spolehlivé prameny. Přesto je to největší zachovaná sbírka životopisných údajů a citátů, zejména pro předsokratovskou filosofii, a má tedy nesmírný význam. Od zbytku díla se liší poslední, desátá kniha, která obsahuje tři autentické listy Epikurovy a jeho Testament; je to tedy vynikající pramen k tomuto mysliteli. V poslední době se zájem badatelů obrací k Diogenovi také jako ke zdroji poznatků o antické logice. Ukazuje se totiž, že výroková logika nezačíná až u stoiků, kteří se naopak opírali o starší autory, jako byl Diodóros Chronos nebo Filón z Megary, citované právě u Diogena; Diodóros uvažoval i o axiomech, o materiální implikaci a o mylných závěrech. Jinak je nápadné, že v Diogenově sbírce zcela chybí střední platónismus....

Více od autora