Josef Zvěřina, Marie Rút Křížková
Žít jako znamení : rozhovory s Josefem Zvěřinou

1997 | Nakladatelství Zvon

Protagonista podzemní církve a největší osobnost české katolické církve z doby normalizace, kněz a teolog Josef Zvěřina, si bezpochyby zaslouží i zájem nevěřících. Kniha vzpomínek a rozhovorů Žít jako znamení od Marie Rút Křížkové jej představuje jako hluboce věřícího, byť nekonvenčního katolíka, který úspěšně prošel m…n ohými životními zkouškami. Protagonista podzemní církve a největší osobnost české katolické církve z doby normalizace, kněz a teolog Josef Zvěřina, si bezpochyby zaslouží i zájem nevěřících. Kniha vzpomínek a rozhovorů Žít jako… znamení od Marie Rút Křížkové jej představuje jako hluboce věřícího, byť nekonvenčního katolíka, který úspěšně prošel mn ohými životními zkouškami.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071132233
ISBN:	9788071132233
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Memoria
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2023 14:36
Číslo položky:	653107

O autorech

Josef Zvěřina

Josef Zvěřina byl český římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof a vysokoškolský pedagog. Narodil se na Českomoravské vysočině, rodina se ale brzy přestěhovala do Vídně, kde otec Josef Zvěřina pracoval jako strojní zámečník, jeho matka se za svobodna jmenovala Marie Vedralová. Roku 1918 se vrátil s rodiči do Stříteže a na studium dlouho neměl pomyšlení. Na doporučení místního faráře se nakonec přece odhodlal ke studiu a shodou okolností se dostal 1924 do Prahy. V roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu. Poté byl poslán do římské papežské koleje Nepomucenum studovat teologii a filosofii na lateránském Ateneu. Na kněze byl vysvěcen 11. července 1937 v Římě a rok tam byl představeným české koleje. 1938 se vrátil do vlasti a byl kaplanem nejprve v tehdejším Falknově , kde zažil národnostní napětí i nenávist, naposledy u svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze. Po zrušení českých vysokých škol v roce 1939 přednášel na náhradním teologickém učilišti, pro protiněmecký postoj byl však v letech 1942 až 1943 13 měsíců internován v Zásmukách. Po válce nastoupil na obnovenou teologickou fakultu jako asistent prof. J. Cibulky pro obor křesťanská archeologie a dějiny umění. Jeho zájem sice směřoval k dogmatice, ale tu mu na fakultě nebylo dopřáno přednášet. Nebyl pro něj však problém se zakousnout do jakéhokoliv oboru. Během ročního studijního pobytu v Paříži v letech 1946–1947 stihl sepsat disertaci o freskách v jihofrancouzském Tavant, která byla pochvalně přijata na mezinárodním fóru. Doktorát mu dala Univerzita Karlova. Po zrušení teologických učilišť v roce 1950 byl povolán na vojenské cvičení, kde 13 měsíců manuálně pracoval v útvarech PTP. Začátkem roku 1952 byl spolu s dalšími třiceti katolíky zatčen a odsouzen na 22 let vězení, konfiskaci veškerého m...

Více od autora

Marie Rút Křížková

Marie Rút Křížková byla česká literární historička, pedagožka a redaktorka. Působila jako mluvčí Charty 77. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena. V mládí žila v Liberci, od roku 1972 žila v Praze. V roce 1968 absolvovala dálkově FF UK, obor čeština – pedagogika, specializace literární historie . V šedesátých letech působila jako učitelka, za normalizace pracovala jako lesní dělnice a třídička pošty. Signatářkou Charty 77 se stala 13. ledna 1977, jako mluvčí působila od 2. února 1983 do 7. ledna 1984. Profesně se věnovala zejména ediční přípravě a vydávání spisů Jiřího Ortena a české literární tvorbě v terezínském ghettu. Spolupracovala s pražským divadlem Miriam. V rámci festivalu Ortenova Kutná Hora a stejnojmenné literární soutěže pro mladé básníky založila a řídila edici První knížky, která každý rok představuje jeden básnický debut nadějného mladého autora. Byla matkou herečky a moderátorky Ester Janečkové, kterou měla jako nemanželské dítě s Ortenovým starším bratrem Otou Ornestem. Její další dvě dcery jsou Svatava a Dagmar. Výpis z jejího životopisu uvádí: „Politicky jsem nikdy nepracovala. Teprve v září 1968 jsem vstoupila do KSČ, v roce 1970 jsem byla vyloučena“. V roce 2015 jí byla udělena Cena Václava Bendy.

Více od autora