Jiří Hejda
Žil jsem zbytečně

2010 | Nakladatelství Machart

Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně" od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa". Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity.

Václav Havel

Máte v rukou knihu, která prostřednictvím vzpomínek …jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zemřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně", jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze . Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá - od práce v novinách přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské , podnikatelsko-manažerské a politické . Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této pozoruhodné knihy.

Encyklopedické heslo „Jiří Hejda":

Hejda Jiří, 25. 2. 1895 Praha - 25. 4. 1985 tamtéž, č. národohospodář, novinář, publicista a spisovatel. 1914-20 studoval práva na č. univerzitě v Praze . 1919 redaktor deníku Tribuna, 1919-26 redaktor Československého deníku, posléze tajemník zeměd. komory a profesor obch. akademie v Olomouci. Od 1926 spolupracovník Peroutkovy Přítomnosti, 1928-30 národohosp. redaktor Lidových novin, 1930-1935Českého slova, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova. 1935-37 gen. sekretář, 1937-39 gen. ředitel koncernu ČKD. Za nacist. okupace činný v domácím odboji . 1939-48 majitel a ředitel Továrny kuchyňských zařízení; 1945-48 spolupracovník Svobodného slova a Dneška, autor hosp. programu nár. soc. strany. 1946-48 člen Ústřední plánovací komise za nár. soc. stranu. V prosinci 1949 zatčen, obviněn z protistát. činnosti a v červnu 1950 v procesu s M. Horákovou odsouzen k doživotnímu žaláři; 1962 amnestován. Autor řady podnětných národohosp. prací , děl publicistických i beletristických a memoárů Žil jsem zbytečně.
Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně" od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa". Bez paměti není kontinu…ity a bez kontinuity není identity.

Václav Havel

Máte v rukou knihu, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zemřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně", jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze . Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá - od práce v novinách přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské , podnikatelsko-manažerské a politické . Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této pozoruhodné knihy.

Encyklopedické heslo „Jiří Hejda":

Hejda Jiří, 25. 2. 1895 Praha - 25. 4. 1985 tamtéž, č. národohospodář, novinář, publicista a spisovatel. 1914-20 studoval práva na č. univerzitě v Praze . 1919 redaktor deníku Tribuna, 1919-26 redaktor Československého deníku, posléze tajemník zeměd. komory a profesor obch. akademie v Olomouci. Od 1926 spolupracovník Peroutkovy Přítomnosti, 1928-30 národohosp. redaktor Lidových novin, 1930-1935Českého slova, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova. 1935-37 gen. sekretář, 1937-39 gen. ředitel koncernu ČKD. Za nacist. okupace činný v domácím odboji . 1939-48 majitel a ředitel Továrny kuchyňských zařízení; 1945-48 spolupracovník Svobodného slova a Dneška, autor hosp. programu nár. soc. strany. 1946-48 člen Ústřední plánovací komise za nár. soc. stranu. V prosinci 1949 zatčen, obviněn z protistát. činnosti a v červnu 1950 v procesu s M. Horákovou odsouzen k doživotnímu žaláři; 1962 amnestován. Autor řady podnětných národohosp. prací , děl publicistických i beletristických a memoárů Žil jsem zbytečně.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	479
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090431844
ISBN:	9788090431843
Vydání:	2., upr. vyd.
Vydáno v:	Beroun
Vystaveno:	30. 5. 2025 15:2
Číslo položky:	1253316

O autorovi

Jiří Hejda

Jiří Hejda byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje. V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí . Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana. S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa. V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD. Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího . V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ. Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek. Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického p...

Více od autora