Hana Volavková
Židovské museum v Praze : průvodce sbírkami

1948 | Nakladatelství Umělecká beseda

Průvodce expozicí muzea v Klausové synagoze, jež předvádí zvyky a obřady náboženského života Židů od kolébky až ke hrobu a celý cyklus ročních svátků, doplněný 50 reprodukcemi vystavených exponátů. Průvodce expozicí muzea v Klausové synagoze, jež předvádí zvyky a obřady náboženského života Židů od kolébky až ke hrobu a celý cyklus ročních svátků, doplněný 50 reprodukcemi vystavených exponátů.

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 23. 9. 2025

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	26 s., [40] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Průvodce po museích, galeriích a památnících českých
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:17
Číslo položky:	785429

O autorovi

Hana Volavková

Hana Volavková byla česká historička umění, ředitelka Židovského muzea v Praze. Narodila se jako Hana Frankensteinová v židovské rodině drobných podnikatelů v Jaroměři. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové se chtěla stát učitelkou, nakonec se ale rozhodla pro dějiny umění. V letech 1924–1929 studovala historii a dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studia ukončila obhajobou rigorózní práce roku 1929. Po ukončení studií pracovala v pražské Městské knihovně a později jako vedoucí knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze , publikovala své první odborné texty. Zároveň byla kurátorkou výstav a redigovala výstavní katalogy, krátkými texty přispívala do časopisů. Na některých projektech spolupracovala se svým budoucím manželem, významným českým historikem umění Vojtěchem Volavkou, za něhož se provdala v roce 1933. V té době přestoupila ke katolictví a svého syna Jana, který se narodil o rok později, vychovávala k české kultuře. Manželé se ještě před válkou rozvedli, ale žili společně. Jan, který působil většinu svého života ve Spojených státech, je světově uznávaným psychiatrem. Pro svůj židovský původ byla Hana Volavková v roce 1939 propuštěna z práce, ale odmítla odejet se synem do Londýna, kde v té době přednášel na konferenci Vojtěch Volavka.. Ten se s ní pak znovu oženil roku 1942, aby ji uchránil před deportací do koncentračního tábora. V roce 1943 dostala nabídku připojit se k malému týmu, který při pražské Židovské náboženské obci budoval muzeum z liturgických předmětů, knih a archiválií shromážděných ze všech tehdy existujících židovských obcí v tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Ve válečném Ústředním židovském muzeu se podílela na tvorbě sbírek a na přípravě instalací, které ovšem nebyly přístupny veřejnosti. V únoru 1945 by...

Více od autora