Knihy
Ostatní
Humor
Karel Poláček
Židovské anekdoty

Karel Poláček
Židovské anekdoty

2000 | Nakladatelství Levné knihy KMa

Nové vydání Židovských anekdot v grafickém zpracování Lukáše Urbánka a Jakuba Kašeho vychází z publikace Nakladatelství Kruh z roku 1967. Původně tyto anekdoty vycházely v humoristickém časopise Dobrý den. Poláček ve své tvorbě vždy vycházel z dokonalé znalosti prostředí, o kterém psal, a dokázal věrně zachytit postavy… i situace.Židovské anekdoty čerpají z jeho častých návštěv pražské židovské společnosti. Nejvíce anekdot je věnováno šnorerům, finančním otázkám, na druhém místě jsou námluvy a rodinný život a na třetím historky kolem rabínů a víry. Další anekdoty se týkají obchodu nebo otázek týkajících se smrti. Nové vydání Židovských anekdot v grafickém zpracování Lukáše Urbánka a Jakuba Kašeho vychází z publikace Nakladatelství Kruh z roku 1967. Původně tyto anekdoty vycházely v humoristickém časopise Dobrý… den. Poláček ve své tvorbě vždy vycházel z dokonalé znalosti prostředí, o kterém psal, a dokázal věrně zachytit postavy i situace.Židovské anekdoty čerpají z jeho častých návštěv pražské židovské společnosti. Nejvíce anekdot je věnováno šnorerům, finančním otázkám, na druhém místě jsou námluvy a rodinný život a na třetím historky kolem rabínů a víry. Další anekdoty se týkají obchodu nebo otázek týkajících se smrti.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086425800
ISBN:	9788086425801
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 13:16
Číslo položky:	1472308

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora