Richard Feder
Židovská tragedie : dějství poslední

1947 | Nakladatelství Literární a umělecké sbírky města Kolína Lusk

Židovská tragédie – dějství poslední je vzpomínkovou knihou kolínského rabína, který byl i s rodinou deportován v roce 1942 do terezínského ghetta.

V první části knihy je popsána situace před deportacemi, které započaly rokem 1941. Omezení židovského obyvatelstva a nabývající hrozba hitlerovského Německa proklá…dá Feder vlastními zkušenostmi a popisuje případy ze své náboženské obce. Píše o vyjednávání kolínských Židů s anglickými a francouzskými diplomaty o přestěhování do některé z jejich kolonií. Tato skupina Židů měla k dispozici až 20 mil. korun a byla schopna se o sebe samostatně postarat. Tento návrh ani jedna ze zemí nepodpořila, české hranice obsadila německá armáda a židovské obyvatelstvo bylo sevřeno.

Druhá část V Terezíně popisuje strukturovaně chod ghetta. Nevynechává žádnou složku, žádný detail. Čtenář má možnost okusit na vlastní kůži atmosféru místa, které se stalo vězením pro děti, staré lidi, duševně choré a handicapované, pro zdravé muže a vitální ženy, pro elitní vědce, doktory, umělce, nejrůznější osobnosti či pro vojáky vyznamenané za první světové války. Taková byla skladba lidí terezínského ghetta. Richard Feder stál uprostřed nich, otec a dědeček, rabín a učitel. Celá jeho rodina byla zavražděna. On přežil. Plný rozhořčení obviňuje německý národ z bestiality a krutosti. Bolestivě pláče nad svým národem a rodinou, kterou z nepochopitelných důvodů zavraždili.

Třetí část je sbírkou výpovědí kolínských přeživších. Arnoštka Frišmanová píše o tom, jak ji zastihla válka, o deportaci do Terezína a následně do Estonska, kde prošla několika pracovními tábory. Ze strachu před Rusy bylo fašistické Estonsko evakuováno a Arnoštka se dostala do muniční továrny v Hamburku. Konec války ji zastihl v koncentračním táboře Bergen Belsenu, odkud se vrátila domů. Dr.Vojtěch Löwy vzpomíná na lodžské ghetto, které bylo jedno z největších ghett druhé světové války. Otto Seger popisuje Osvětim – Birkenau. Otto Seger byl s Dr. Ervinem Winternitzem jediný, kdo se z Osvětimi do Kolína vrátil. Byli v rodinném B IIb, který se sestával výlučně z terezínských Židů. Od smrti je zachránily pracovní tábory. Kniha obsahuje také vzpomínky na kolínské rodáky kapitána Arnošta Hellera a nadporučíka Tomáše Glasera.

Richard Feder věnoval tuto knihu kolínským Židům, kteří byli zavražděni a těm málo, kteří přežili. Konec knihy obsahuje jmenný seznam zavražděných z kolínské židovské obce. Loučí se nejen s nimi, ale i s vlastní manželkou, se syny, s dcerou a s vnoučaty. Věnování ke knize je sepsáno 30. listopadu 1945, z čehož lze usoudit, že kniha byla sepsána téměř ihned po osvobození koncentračního tábora Terezín. Zkušenost smrti, hladu, nesvobody a ztráta rodiny je tak čerstvá, že snad lze pochopit obvinění a zlost, kterou autor chrlí na celý německý národ a která není v publikacích tohoto typu tak příliš častá.
Židovská tragédie – dějství poslední je vzpomínkovou knihou kolínského rabína, který byl i s rodinou deportován v roce 1942 do terezínského ghetta.

V první části knihy je popsána situace před …deportacemi, které započaly rokem 1941. Omezení židovského obyvatelstva a nabývající hrozba hitlerovského Německa prokládá Feder vlastními zkušenostmi a popisuje případy ze své náboženské obce. Píše o vyjednávání kolínských Židů s anglickými a francouzskými diplomaty o přestěhování do některé z jejich kolonií. Tato skupina Židů měla k dispozici až 20 mil. korun a byla schopna se o sebe samostatně postarat. Tento návrh ani jedna ze zemí nepodpořila, české hranice obsadila německá armáda a židovské obyvatelstvo bylo sevřeno.

Druhá část V Terezíně popisuje strukturovaně chod ghetta. Nevynechává žádnou složku, žádný detail. Čtenář má možnost okusit na vlastní kůži atmosféru místa, které se stalo vězením pro děti, staré lidi, duševně choré a handicapované, pro zdravé muže a vitální ženy, pro elitní vědce, doktory, umělce, nejrůznější osobnosti či pro vojáky vyznamenané za první světové války. Taková byla skladba lidí terezínského ghetta. Richard Feder stál uprostřed nich, otec a dědeček, rabín a učitel. Celá jeho rodina byla zavražděna. On přežil. Plný rozhořčení obviňuje německý národ z bestiality a krutosti. Bolestivě pláče nad svým národem a rodinou, kterou z nepochopitelných důvodů zavraždili.

Třetí část je sbírkou výpovědí kolínských přeživších. Arnoštka Frišmanová píše o tom, jak ji zastihla válka, o deportaci do Terezína a následně do Estonska, kde prošla několika pracovními tábory. Ze strachu před Rusy bylo fašistické Estonsko evakuováno a Arnoštka se dostala do muniční továrny v Hamburku. Konec války ji zastihl v koncentračním táboře Bergen Belsenu, odkud se vrátila domů. Dr.Vojtěch Löwy vzpomíná na lodžské ghetto, které bylo jedno z největších ghett druhé světové války. Otto Seger popisuje Osvětim – Birkenau. Otto Seger byl s Dr. Ervinem Winternitzem jediný, kdo se z Osvětimi do Kolína vrátil. Byli v rodinném B IIb, který se sestával výlučně z terezínských Židů. Od smrti je zachránily pracovní tábory. Kniha obsahuje také vzpomínky na kolínské rodáky kapitána Arnošta Hellera a nadporučíka Tomáše Glasera.

Richard Feder věnoval tuto knihu kolínským Židům, kteří byli zavražděni a těm málo, kteří přežili. Konec knihy obsahuje jmenný seznam zavražděných z kolínské židovské obce. Loučí se nejen s nimi, ale i s vlastní manželkou, se syny, s dcerou a s vnoučaty. Věnování ke knize je sepsáno 30. listopadu 1945, z čehož lze usoudit, že kniha byla sepsána téměř ihned po osvobození koncentračního tábora Terezín. Zkušenost smrti, hladu, nesvobody a ztráta rodiny je tak čerstvá, že snad lze pochopit obvinění a zlost, kterou autor chrlí na celý německý národ a která není v publikacích tohoto typu tak příliš častá.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	173 , 7 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Fleischmann, Pavel Fantl
Edice:	Lusk
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Kolín
Vystaveno:	2. 7. 2026 13:20
Číslo položky:	1808367

O autorovi

Richard Feder

Richard Feder byl český rabín a spisovatel. Narodil se 26. srpna 1875 v početné židovské rodině ve Václavicích u Benešova. Jeho výjimečné nadání se projevilo již v obecné škole, a tak byl z vesnické trojtřídky poslán do školy do Benešova. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě ve Vídni. V hlavním městě Rakouska-Uherska získal dva doktoráty, z filosofie a souběžně na židovské teologické fakultě. Po sedmiletém studiu ve Vídni nastoupil 19. září 1903 na své první rabínské místo v Kojetíně. Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě vykonávání svých rabínských povinností, vyučoval německý jazyk a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii od roku 1917 až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Své rozsáhlé vědomosti uplatňoval dr. Richard Feder nejen v židovské obci a obchodní škole. Jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně ovlivňoval po dlouhá léta kulturní život města. Sám často přednášel různorodému publiku o dějinách náboženství, o Janu Husovi, o buddhismu i o české literatuře. Po rozbití první Československé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem byl Feder ve věku šedesáti šesti let 13. června 1942 zařazen s celou rodinou do transportu „Aad – Kolin“ do Terezína. I zde dostál svému postavení rabína a v omezených a krutých podmínkách pomáhal svou moudrostí svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a dle možnosti udržoval mezi souvěrci náboženský život. Válku přežil ze své široké rodiny sám. Jeho žena Hilda zahynula v Terezíně, synové Viktor a Evžen a dcera Rut i s rodinami zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. Po osvobození se rabín Feder vrátil do Kolína, kde pracoval až do zvolení oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí v roce 1953. Shodou okolností právě v roce 1953 oslavil 50 let své rabínské činnosti. Do nového úřadu v Brně byl uveden 19. ...

Více od autora