Rostislav Křivánek
Země strašidel

2009 | Nakladatelství Barrister & Principal

Hlavní postavou a zároveň i vypravěčem příběhu je Erik, který se rozhodne opustit Čechy a vypravit se do země svých předků. Erik je mužem zhruba tak ve středním věku, který prochází syndromem "nesnesitelné lehkosti bytí" a domnívá se proto, že na území, z něhož pocházela jeho babička a kde právě skončil krutý a dlouhý …válečný konflikt, najde dramatická témata, jež by mohla zneškodnit jeho apatii a přinést mu tak novou životní inspiraci. Po svém příjezdu do krutě zkoušené oblasti se Erik dostává do opuštěné a zničené osady, kde se setkává s jedenáctiletou dívkou Marlenou. Té se jako jediné podařilo přežít drtivý nepřátelský útok a Erik se s ní vydává na strastiplnou cestu za Marleniným dědečkem. Během tohoto putování musí oba hrdinové překonávat nejen nástrahy a nebezpečí, které na čekají, ale i rozdílné názorové střety, jež mezi nimi zákonitě vznikají: pragmatický Erik se tak často dostává do slovních rozporů s bytostí, která poznala pouze drsnou realitu a i proto je hluboce přesvědčena, že její domovina není nic jiného než "země strašidel". Hlavní postavou a zároveň i vypravěčem příběhu je Erik, který se rozhodne opustit Čechy a vypravit se do země svých předků. Erik je mužem zhruba tak ve středním věku, který prochází syndromem "nesnesi…telné lehkosti bytí" a domnívá se proto, že na území, z něhož pocházela jeho babička a kde právě skončil krutý a dlouhý válečný konflikt, najde dramatická témata, jež by mohla zneškodnit jeho apatii a přinést mu tak novou životní inspiraci. Po svém příjezdu do krutě zkoušené oblasti se Erik dostává do opuštěné a zničené osady, kde se setkává s jedenáctiletou dívkou Marlenou. Té se jako jediné podařilo přežít drtivý nepřátelský útok a Erik se s ní vydává na strastiplnou cestu za Marleniným dědečkem. Během tohoto putování musí oba hrdinové překonávat nejen nástrahy a nebezpečí, které na čekají, ale i rozdílné názorové střety, jež mezi nimi zákonitě vznikají: pragmatický Erik se tak často dostává do slovních rozporů s bytostí, která poznala pouze drsnou realitu a i proto je hluboce přesvědčena, že její domovina není nic jiného než "země strašidel".

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	228
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087029666
ISBN:	9788087029664
Ilustrátor:	Vladimír Franz
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	29. 12. 2025 9:33
Číslo položky:	1514809

O autorovi

Rostislav Křivánek

Rostislav Křivánek je český spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář. Až do svých osmnácti let žije v rodném Děčíně, kde studuje gymnázium a po celé studium stojí v čele děčínské pobočky Hudební mládeže. Tady také debutuje v oblasti dramatické literatury prvotinou Chopin v Děčíně, kterou se spolužáky nastuduje pro Městskou knihovnu Děčín. V letech 1978–1982 studuje na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor Organizace a řízení divadel a kulturních zařízení. Po absolutoriu se stává provozním ředitelem divadelní scény DAMU Disk. Tady začíná spolupracovat s tehdejším studentem režie Zbyňkem Srbou, pro kterého autorsky upravuje hru Carlo Gozziho Král jelenem a píše pro ni texty písní. Jejich zhudebnění se ujímá čerstvý absolvent práv JUDr. Vladimír Franz. Roku 1985 tak začíná plodná spolupráce Rostislava Křivánka s Vladimírem Franzem, která trvá dodnes. K textu hry se s režisérem Srbou a hudebníkem Franzem později vracejí ještě v roce 1992, kdy Krále jelenem inscenují v pražském divadle ABC. Z Disku Křivánek odchází v roce 1986 do svobodného povolání, aby s většinou absolventského ročníku DAMU, který odchází do angažmá v mosteckém divadle, spolupracoval jako dramaturg na dnes již legendárních inscenacích Filozofská historie a Cirkus Humberto . Zároveň pro soubor píše hru Masopust, kterou se ale nepodaří realizovat. Vedle toho objíždí česká divadla a kulturní zařízení s agenturní verzí Králem jelenem jako zvukař, osvětlovač i herec. Do tohoto období patří i jeho kabaretní féerie Bedekr aneb Pozdvižení ve zdviži , kterou i režíruje. V roce 1987 nastupuje jako reportér do kulturního časopisu pro mládež Pionýr. Když se o dva roky později změní společenská situace, stává se šéfredaktorem časopisu, jehož název se mění na FILIP . Pro neshody s vedením vydavatelství Mladá Fronta odchází pak s celou redakcí počátkem ro...

Více od autora