Jan Obenberger
Ze života všekazů

1949 | Nakladatelství Vyšehrad

Život hmyzích států má podivnou přitažlivost pro myslícího člověka. Státy včel, mravenců i všekazů dávají opravdu velmi mnoho látky k přemýšlení – a k srovnávání. Státy všekazů, „bílých mravenců“, jak bývají nesprávně označováni, jsou u nás nejméně známy, ačkoli jejich obyvatelé, slepí, zdánlivě bezbranní a p řece tak …ničiví a škodliví, jsou nejzajímavější. Autor v řadě samostatných kapitol přístupnou formou seznamuje čtenáře s těmito prapodivnými dětmi tropů, s jejich záhadným a zajímavým životem, kde ještě je tolik neznámého, s jejich divnými, často bizarními a obrovitými stavbami, které jsou tvrdší než beton a s jejich, nám tak nepochopitelným životem v temnotách. O jejich záhadných kastách, o podivných zásnubách, po nichž se jedincům odlamují křídla a kdy samička se samečkem, oba slabí a osaměli, zakládají nový stát, obrovské budoucí veleměsto s tisíci bledých dělníků, bojovníků a stráží, kde samička snášející do nekonečna, s pravidelností továrního stroje, stále další a další řady vajíček, proměňuje se v nestvůrnou, a obrovskou vakovitou bytost, uzavřenou V královské komnatě, kterou už nikdy v životě neopustí. Autor líčí různé typy staveb těchto drobných ničitelů, kteří skrytými cestičkami – často tak skrytými, že ani bystrý pozorovatel je nepostřehne – konají daleké cesty, na nichž v tropech často narazí i na dřevěné konstrukce domů a staveb, kam nepozorovaně pronikají. Četné autorovy obrazy usnadňují čtenáři proniknutí do této oblasti vědy. Život hmyzích států má podivnou přitažlivost pro myslícího člověka. Státy včel, mravenců i všekazů dávají opravdu velmi mnoho látky k přemýšlení – a k srovnávání. Státy všekazů, „bílých mravenců“, jak… bývají nesprávně označováni, jsou u nás nejméně známy, ačkoli jejich obyvatelé, slepí, zdánlivě bezbranní a p řece tak ničiví a škodliví, jsou nejzajímavější. Autor v řadě samostatných kapitol přístupnou formou seznamuje čtenáře s těmito prapodivnými dětmi tropů, s jejich záhadným a zajímavým životem, kde ještě je tolik neznámého, s jejich divnými, často bizarními a obrovitými stavbami, které jsou tvrdší než beton a s jejich, nám tak nepochopitelným životem v temnotách. O jejich záhadných kastách, o podivných zásnubách, po nichž se jedincům odlamují křídla a kdy samička se samečkem, oba slabí a osaměli, zakládají nový stát, obrovské budoucí veleměsto s tisíci bledých dělníků, bojovníků a stráží, kde samička snášející do nekonečna, s pravidelností továrního stroje, stále další a další řady vajíček, proměňuje se v nestvůrnou, a obrovskou vakovitou bytost, uzavřenou V královské komnatě, kterou už nikdy v životě neopustí. Autor líčí různé typy staveb těchto drobných ničitelů, kteří skrytými cestičkami – často tak skrytými, že ani bystrý pozorovatel je nepostřehne – konají daleké cesty, na nichž v tropech často narazí i na dřevěné konstrukce domů a staveb, kam nepozorovaně pronikají. Četné autorovy obrazy usnadňují čtenáři proniknutí do této oblasti vědy.

Stav

Mírně opotřebená

přebal potrhaný vč. chybějící části vzadu asi 2x2 cm. Vazba a ivnitř dobře zachováno

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 17. 10. 2025

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, přebal potrhaný vč. chybějící části vzadu asi 2x2 cm. Vazba a ivnitř dobře zachováno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 7:2
Číslo položky:	1408343

O autorovi

Jan Obenberger

Jan Obenberger byl český entomolog, muzejní pracovník, profesor entomologie na Karlově univerzitě v Praze, člen korespondent ČSAV . Zabýval se zejména studiem brouků, převážně z čeledi Buprestidae. Je autorem celé řady populárně-naučných i vědeckých knih, převážně s entomologickou tematikou. Narodil se v Praze jako syn ředitele Hospodářského úřadu hlavního města Prahy Jana Obenbergera a jeho ženy Růženy, rozené Maškové . Byl třetím ze čtyř dětí. Po ukončení základního vzdělání pokračoval ve studiu na státním gymnáziu v Praze na Žižkově. Zde v roce 1911 odešel studovat přírodní vědy na filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Na počátku první světové války v roce 1914 byl povolán do armády, kde bojoval na Karpatské frontě, zde byl raněn a vrátil se zpět do Prahy. V roce 1917 dokončil vysokoškolské studium. Dne 1. ledna 1920 nastoupil jako adjunkt do zoologického oddělení Národního muzea v Praze. V roce 1931 byl Jan Obenberger jmenován přednostou zoologických sbírek Národního muzea v Praze. Od roku 1910 byl členem České společnosti entomologické, později byl i jejím předsedou. Entomologii a obecně zoologii propagoval už od studentských let častými veřejnými přednáškami a popularizačními články v tisku. V roce 1930 zorganizoval a uskutečnil zoologickou výpravu do jihozápadní oblasti Středozemního moře, kterou obohatil sbírky Národního muzea. V březnu 1921 se oženil s Aničkou Broftovou. Jan Obenberger byl od roku 1955 členem korespondentem Československé akademie věd, v roce byl 1962 vyznamenán Řádem práce. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Obenberger na slovenské Wikipedii.

Více od autora