Marie Majerová
Zázračná hodinka

1963 | Státní nakladatelství dětské knihy

Dětské povídky, jak zní autorčino označení obsahu této knihy, jsou určeny již dětem větším, odrostlejším. Sedm povídek vypráví o chudých dětech a jejich smutném, zakřiknutém životě, ve kterém je nečekají žádné nebo skoro žádné radosti, ale ve kterém projevují tolik odvahy a síly, že se jim musí i dospělí obdivovat, tři… další příběhy ukazují život a práci dospělých lidí a v posledních dvou povídkách jsou hrdiny malá bělička, putující Vltavou a kočka Fáťa. Kniha nutí čtenáře srovnávat vlastní radostný život, v němž nehrozí bída, hlad, zima a nedostatek, se smutným životem v minulých dobách a tím učí děti tento nový život opravdu oceňovat. Dětské povídky, jak zní autorčino označení obsahu této knihy, jsou určeny již dětem větším, odrostlejším. Sedm povídek vypráví o chudých dětech a jejich smutném, zakřiknutém životě, ve kterém je neček…ají žádné nebo skoro žádné radosti, ale ve kterém projevují tolik odvahy a síly, že se jim musí i dospělí obdivovat, tři další příběhy ukazují život a práci dospělých lidí a v posledních dvou povídkách jsou hrdiny malá bělička, putující Vltavou a kočka Fáťa. Kniha nutí čtenáře srovnávat vlastní radostný život, v němž nehrozí bída, hlad, zima a nedostatek, se smutným životem v minulých dobách a tím učí děti tento nový život opravdu oceňovat.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vojtěch Sedláček
Vydání:	8. vyd., v SNDK 5.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 14:14
Číslo položky:	1458417

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora