Věra Stiborová
Zapomeň, řeko, téci

2000 | Nakladatelství Karolinum

Román sleduje v širokém časovém záběru vztahy v rodině, již založili partneři vybavení nejen odlišnou mentalitou, ale také velmi odlišným původním rodinným zázemím, z něhož si odnesli vlastní výchovné představy; netrpělivý a distancovaný, na vnějším mínění založený vztah k dětem, který zosobňuje matka, kontrastuje s o…tcovým intuitivním rodičovstvím, které spoléhá na lásku a nepodléhá výchovným trendům. Román sleduje v širokém časovém záběru vztahy v rodině, již založili partneři vybavení nejen odlišnou mentalitou, ale také velmi odlišným původním rodinným zázemím, z něhož si odnesli vlastní výchovn…é představy; netrpělivý a distancovaný, na vnějším mínění založený vztah k dětem, který zosobňuje matka, kontrastuje s otcovým intuitivním rodičovstvím, které spoléhá na lásku a nepodléhá výchovným trendům.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	259
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086366227
ISBN:	9788086366227
Edice:	Československý spisovatel
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 3. 2021 12:50
Číslo položky:	158895

O autorovi

Věra Stiborová

Věra Putíková-Stiborová byla česká spisovatelka a překladatelka. Věra Stiborová pocházela z rodiny textilního výtvarníka absolvovala obecnou školu a reálné gymnasium v Písku. Dále vystudovala užité umění na škole dekorativního umění v Praze . Po studiích nastoupila v roce 1950 do nakladatelství Máj, odkud ještě téhož roku odešla do kulturní a literární rubriky Lidových novin. V roce 1952 přešla do deníku Práce. Zde působila asi čtyři roky v zahraniční rubrice, v roce 1954 se provdala, v roce 1956 odešla na mateřskou dovolenou. Po jejím ukončení v roce 1961 krátce působila v Československém rozhlasu, než se ve stejném roce rozhodla pro svobodné povolání. V letech 1969 až 1989 nesměla publikovat a pracovat v kulturních institucích. V té době nejprve pracovala v podniku Sady, lesy, zahradnictví, od roku 1975 pak jako prodavačka gramofonových desek. V roce 1954 se provdala za spisovatele Jaroslava Putíka. Oba jsou pohřbeni na Břevnovském hřbitově. Jejich dcera Martina Schepelern je rovněž překladatelka.

Více od autora