František Trávníček, Bohumír Štědroň, Audebert Koreček
Zápisník zmizelého : (z péra samoukova)

1948 | Nakladatelství Václav Tomsa

Stav

Velmi dobrý

zachovalý stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zachovalý stav
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	51-[I]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 1. 2025 16:1
Číslo položky:	1099551

O autorech

Bohumír Štědroň

Bohumír Štědroň byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, strýc hudebního skladatele a pedagoga Miloše Štědroně a herce a zpěváka Jiřího Štědroně a otec prognostika doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc., a dědeček českého právníka doc. JUDr. Ing. Bohumíra Štědroně, Ph.D., LL.M., MBA. Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby. Během války učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil jako dirigent. Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do velmi hudebnické rodiny Františka Štědroně, jež byl kapelníkem ve Vyškově a učitelem hudby. Celkem pět jeho dalších sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě. Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan. Bohumír Štědroň předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír, se hudbě i divadlu věnuje , dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem ND. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel, vědec a syn Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, syn Bohumírova bratra Jana, zpěvák, textař a herec divadla Semafor. Skladatelské činnoti se věnuje i prasynovec Miloš Štědroň mladší .

Více od autora

František Trávníček

František Trávníček byl český a československý slavista, bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně , akademik ČSAV. Po únoru 1948 byl též politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR; prosazoval marxistické výklady slov ve slovnících. Narodil se v rodině půlláníka v Spešově Františka Trávníčka st. a matky Anny, rozené Fikesové . Jako sedmiletý ztratil matku, která zemřela po porodu a úmrtí dcery. Po smrti matky ho vychovávali prarodiče ve Svinošicích. V letech 1907–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Po studiích vyučoval v Praze na střední škole . V letech 1911–1915 byl sekretářem lexikografické a dialektologické komise ČAVU v Praze, v roce 1911 získal na FF UK doktorát filozofie . V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů. Významně ho ovlivnilo setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem . Dne 11. května 1913 se v Praze oženil s Františkou Novákovou . S ní měl dvě dcery. Milenu Josefu Marii, provdanou Pavlincovou a Zoru, provdanou Kroupovou . V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval prací Studie o vidu slovesném. V letech 1921–1959 působil na Masarykově univerzitě v Brně, zpočátku jako mimořádný, od roku 1927 řádný profesor mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. Na FF MU zastával funkci děkana . V roce 194...

Více od autora