Sergej Nikolajevič Bulgakov
Zápisky a duchovní deník teologa

2009 | Nakladatelství Refugium Velehrad-Roma

Deníky Sergeje Bulgakova dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování. Jsou záznamem vnitřních podnětů, popisují setkání, osobní zápasy. Uvádí do autorova bilancovánís životem, těžkou nemocí i blížící se smrtí.
Ukazují duchovní tvář největšího ruského teologa moderní doby. Jsou neopakovatelným… svědectvím křesťanské naděje. Deníky Sergeje Bulgakova dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování. Jsou záznamem vnitřních podnětů, popisují setkání, osobní zápasy. Uvádí do autorova bilancovánís životem, t…ěžkou nemocí i blížící se smrtí.
Ukazují duchovní tvář největšího ruského teologa moderní doby. Jsou neopakovatelným svědectvím křesťanské naděje.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	431
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	807412018X
ISBN:	9788074120183
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Studie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	7. 11. 2025 13:38
Číslo položky:	1451525

O autorovi

Sergej Nikolajevič Bulgakov

Ruský myslitel Sergej Bulgakov Сергей Николаевич Булгаков ) byl ruský pravoslavný teolog a myslitel patřící bezesporu mezi největší teology 20. století. Dlouhá léta, až do své smrti žil v Paříži. Je známý svým učením o Sofii přemoudrosti Boží, které bylo zavrženo - v roce 1935 moskevským patriarchou а Ruskou zahraniční církví včetně obvinění z kacířství. V mládí se zajímal o marxismus a v 90. letech 19. století byl představitelem legálního marxismu. V roce 1894 absolvoval právnickou fakultu Moskevské univerzity a na akultě zůstal, přičemž začal vyučoval politickou ekonomii na Carské moskevské střední škole. V roce 1898 se oženil a s manželkou odjel na dvouletý stipendijní pobyt do Německa, kde měl ověřovat závěry svých výzkumů. Výsledkem byla dvoudílná práce Капитализм и земледелие . Pod vlivem Kanta se vrátil k idealismua uznání historické úlohy dobra a krásy. V roce 1913 obhájil doktorskou disertaci z politické ekonomie. V roce 1922 byl uvězněn kvli obvinění z polické nespolehlivosti. 30.12.1922 byl vyslán do Konstantinopole bez práva návratu, pak nějakou dobu pobýval v Praze. V roce 1925 odjel do Paříže. V roce 1939 mu byla zjištěna rakovina hrdla. Prodělal operaci, po níž se naučil mluvit bez hlasivek. Působil jako farář, pokračoval v přednáškách o dogmatické teologii, vykonával své pastorační činnosti a psal. Po vypuknutí 2. světové války přestal pracovat na nových spisech a bohoslužbách. V Paříži napsal dílo Rasismus a křesťanství, které rozdmýchává ideologii fašismu. Poslední svou knihu Apokalypsa Ioanna dokončil krátce před smrtí. V noci z 5. na 6. června 1944 přišla rána, po které byl 40 dní v bezvědomí. Zemřel 13. července 1944....

Více od autora