Jean-Marie Gustave Le Clézio
Zápis o katastrofě

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Roku 1963 vyšlá a hned i významnou literární cenou vyznamenaná románová prvotina mladého francouzského spisovatele , jež se zcela vymyká z módního proudu soudobé francouzské prózy. V příběhu člověka ztrácejícího duševní rovnováhu pod tlakem životní nejistoty a pocitu stálého ohrožení válkou, hledá autor odpověď na otáz…ku, kdo vlastně je šílený: zda člověk střetávající se s okolním světem anebo svět jej obklopující. Roku 1963 vyšlá a hned i významnou literární cenou vyznamenaná románová prvotina mladého francouzského spisovatele , jež se zcela vymyká z módního proudu soudobé francouzské prózy. V příběhu člověka z…trácejícího duševní rovnováhu pod tlakem životní nejistoty a pocitu stálého ohrožení válkou, hledá autor odpověď na otázku, kdo vlastně je šílený: zda člověk střetávající se s okolním světem anebo svět jej obklopující.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	192
Jazyk:	česky
Edice:	204. svazek ed. 204. svazek ed. Soudobá světová próza
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 3. 2026 17:34
Číslo položky:	1648685

O autorovi

Jean-Marie Gustave Le Clézio

Jean-Marie Gustave Le Clézio, podepisující svá díla jako J. M. G. Le Clézio , je francouzský spisovatel, romanopisec a překladatel, autor více než čtyř desítek děl. V roce 2008 získal Nobelovu cenu za literaturu. Le Cléziův otec pocházel z Bretaně, matka z Francie. Dětství prožil střídavě v Nigérii, Francii a Velké Británii. Le Cléziovy literární začátky lze datovat do roku 1948, kdy jako osmiletý chlapec napsal knížku o moři. V roce 1963 debutoval románem Le Procès-verbal, za který získal Renaudotovu cenu. V průběhu celého svého života hojně cestoval po celém světě a dlouhodobě pobýval u indiánských kmenů v Panamě a Guatemale, z těchto cest načerpal náměty pro romány a esejistické knihy. Od roku 1990 žije se svojí marockou manželkou střídavě v Albuquerque v Novém Mexiku, na ostrově Mauricius a také na jihu Francie ve svém rodišti v Nice. Nobelovu cenu získal s odůvodněním, že jde o „autora zlomu, poetického dobrodružství a smyslové extáze, průzkumníka lidství za hranicemi panující civilizace a pod ní“. Do češtiny byla prozatím přeložena tato jeho díla: Zápis o katastrofě , Horečka , Bludná hvězda , Poušť , Lullaby a Mondo a jiné příběhy . Vydáním svých prvotních děl v šedesátých letech se mladý spisovatel přiblížil k formalistickým výzkumům Nového románu zejména George Pereca, Michela Butora a Nathalie Sarrautové. Tím, že do svých děl zahrnuje téma smutku, strachu a bolu člověka žijícího v městském prostředí, pokračuje tak v existencialistických otázkách a tvrzeních. Navazuje zejména na Alberta Camuse. Procès-verbal připomíná jasně Cizince, ačkoli je zde zároveň určitá podoba s románem Nexus od Henryho Millera. Avšak od konce šedesátých let získávají Le Cléziova díla osobnější tón, jsou méně poznamenané formalismem, přesto však neubírají na revoltnosti. V jeho publikacích převládá téma objevování jiného ...

Více od autora