Václav Jan Mašek
Západočeský písmák Václav Jan Mašek

Václav Jan Mašek

Václav Jan Mašek byl český písmák, rychtář a sedlák. Autodidakt, zapisovatel událostí, sběratel náboženských, lidových i jarmarečních písní, literárně i výtvarně činný sedlák. Představuje jednu z výjimečných osobností českého venkova 19. století. Narodil se ve Vodokrtech u Přeštic v selském stavení čp. 24, v rodině sedláka Jana Maška a Anny, rozené Kotnerové. Navštěvoval farní školu v Dolní Lukavici, kde rozvíjel své nevšední nadání pod vlivem učitele Jana Levého a faráře Josefa Lindauera, později děkana přeštického, od roku 1846 českobudějovického biskupa. Ze školních let se dochovaly Maškovy výkresy. V roce 1812 se oženil a 1817 převzal hospodářství. Od roku 1827 až do své smrti v roce 1847 byl rychtářem obce Vodokrty, která náležela k panství Schönbornů se sídlem na zámku v Dolní Lukavici. Zemřel v rodném domě, na souchotě. Pochován je na hřbitově v obci Dolní Lukavice, hrob byl v roce 2015 znovu identifikován. V roce 1997 byla na rodném domě č. p. 24 ve Vodokrtech Václavu Janu Maškovi slavnostně odhalena pamětní deska u příležitosti 150. výročí jeho úmrtí. Jeho zapomenuté práce byly objeveny členy Národopisného odboru v Přešticích při přípravě exponátů pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Po ukončení výstavy zůstaly exponáty jako základ pro zemědělské muzeum v Přešticích, několik prací má ve sbírce také Národopisné muzeum Plzeňska. Po zániku přeštického muzea v 60. letech 20. stol. převzalo Maškovu pozůstalost dnešní Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích. Širokou veřejnost seznámil s osobností Václava Jana Maška ve 40. letech 20. stol. učitel a spisovatel Jaroslav František Urban v knize Václav Jan Mašek : písmák jižního Plzeňska.