Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Václav Kovařík
Zámecké parky a památné stromy Podblanicka

Václav Kovařík: Zámecké parky a památné stromy Podblanicka

Václav Kovařík, Pavel Pešout, Václav Zelený
Zámecké parky a památné stromy Podblanicka

1996 | Nakladatelství Český svaz ochránců přírody

Abecední seznam významných zámeckých parků v okrese Benešov s údaji o poloze, ploše, době založení a počtu zjištěných jehličnatých a listnatých dřevin. Abecední seznam významných zámeckých parků v okrese Benešov s údaji o poloze, ploše, době založení a počtu zjištěných jehličnatých a listnatých dřevin.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	120, viii
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090217842
ISBN:	9788090217843
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Vlašim
Vystaveno:	17. 7. 2024 13:20
Číslo položky:	911244

O autorech

Václav Kovařík

Narozen 26.9.1933 v Sedleci-Prčici, okr. Benešov. Pedagog,autor knih o přírodě na Podblanicku a přispěvatel do místních časopisů a sborníků.

Více od autora

Václav Zelený

Václav Zelený byl český středoškolský pedagog, novinář a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Narodil se v Borové jako druhorozený syn rolníka Františka Zeleného. Matka pocházela z učitelské rodiny. O jeho výchovu se zasloužil borovský učitel Antonín Línek, který učil také Karla Havlíčka. V roce 1837 nastoupil na německobrodské gymnázium. Po skončení gymnázia měl jít na přání matky studovat teologii. Rodiče se ale podařilo přesvědčit a Václav mohl odejít do Prahy na filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Na vysokoškolských studiích se musel živit sám vyučováním dětí. V září 1850 složil státní zkoušky z dějepisu, zeměpisu, češtiny, klasických jazyků a filozofie. Jeho prvním působištěm bylo gymnázium v Jindřichově Hradci. 7. ledna 1851 se oženil s K. Mourkovou. Poté byl přeložen na akademické gymnázium do Prahy, kde se projevoval jako velký vlastenec. V roce 1855 založil s K. J. Erbenem a K. Štorchem časopis Obzor. Zelený psal do časopisu anonymně nebo pod různými šiframi. Také byl požádán o spolupráci na Riegrově naučném slovníku. Zpracoval v něm asi 160 hesel z historie, estetiky a literární historie. Za odměnu se stal členem Královské české společnosti nauk. Tehdy také začal spolupracovat s příslušníky májovské generace a přispívat do almanachu Máj. Kromě Obzoru také psal do časopisů Obrazy z Itálie, Obecné listy a Národ. Na přelomu let 1859–1860, kdy po otřesu vlády kvůli prohrané druhé italské válce za nezávislost začalo ke svému konci spět období Bachova neoabsolutismu, patřil Zelený mezi několik osobností, které žádaly u rakouských úřadů povolení k vydávání českého politického deníku. Všechny tyto žádosti ovšem ještě tehdy byly zamítnuty. Po obnovení ústavní a parlamentní formy vlády se zapojil do politiky. V roce 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu, který ho následně zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen d...

Více od autora