Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Dagmar Mocná
Záludný svět Povídek malostranských

Dagmar Mocná
Záludný svět Povídek malostranských

2012 | Nakladatelství Academia

Publikace se pokouší o nové čtení kanonického díla. Činí tak za pomoci netradičních zorných úhlů a s nimi souvisejících kulturně historických kontextů, dosud ve vztahu k Povídkám malostranských nevyužitých. Čtveřici zvolených hledisek odpovídají čtyři kapitoly knihy. V první jde o zohlednění kontextu Nerudova publicist…ického psaní a sledování jeho vlivu na žánrový status vznikajících povídek. Druhá kapitola si na základě srovnání topografie fikčního světa povídek s mapou reálné Malé Strany klade otázku, zda je možné číst je aspoň částečně jako prózu dokumentárního typu - a pakliže ne, jakou funkci v nich dobové reálie mají. Třetí kapitola interpretuje Povídky malostranské v kontextu soudobé humoristické prózy. Čtvrtá kapitola využívá současných naratologických konceptů k charakteristice Nerudova způsobu vyprávění, jímž autor svět Povídek malostranských konstituuje jako zdánlivou starosvětskou idylu, ve skutečnosti však jako území plné puklin, chaosu a temných spodních proudů. Publikace se pokouší o nové čtení kanonického díla. Činí tak za pomoci netradičních zorných úhlů a s nimi souvisejících kulturně historických kontextů, dosud ve vztahu k Povídkám malostranských nevyuž…itých. Čtveřici zvolených hledisek odpovídají čtyři kapitoly knihy. V první jde o zohlednění kontextu Nerudova publicistického psaní a sledování jeho vlivu na žánrový status vznikajících povídek. Druhá kapitola si na základě srovnání topografie fikčního světa povídek s mapou reálné Malé Strany klade otázku, zda je možné číst je aspoň částečně jako prózu dokumentárního typu - a pakliže ne, jakou funkci v nich dobové reálie mají. Třetí kapitola interpretuje Povídky malostranské v kontextu soudobé humoristické prózy. Čtvrtá kapitola využívá současných naratologických konceptů k charakteristice Nerudova způsobu vyprávění, jímž autor svět Povídek malostranských konstituuje jako zdánlivou starosvětskou idylu, ve skutečnosti však jako území plné puklin, chaosu a temných spodních proudů.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

lehce odřené rohy desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce odřené rohy desek
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020020659
ISBN:	9788020020659
Edice:	Historie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2024 7:20
Číslo položky:	977059

O autorovi

Dagmar Mocná

* 21. 5. 1958, Most Literární historička Pochází z rodiny strojního inženýra a úřednice. Vystudovala gymnázium v Ústí nad Labem , poté na FF UK obor čeština – hudební výchova . Titul CSc. získala v roce 1987 na základě kandidátské práce Hledání prozaického tvaru. Rané prózy Marie Majerové. Habilitovala se v roce 1997 , profesura jí byla udělena v roce 2007 na návrh FF UP v Olomouci. V letech 1982–1992 byla interní aspirantkou, resp. vědeckou pracovnicí Ústavu pro českou a světovou literaturu, nejprve v Kabinetu Zdeňka Nejedlého, od roku 1987 v oddělení dějin české literatury. Od roku 1993 působí na katedře české literatury, od roku 1997 jako její vedoucí. Publikuje v časopisech Česká literatura, Tvar, Iluminace aj. Od roku 1985 se účastní tzv. plzeňských sympozií, věnovaných problematice 19. století. Dagmar Mocná se jako historička a literární teoretička zabývá především literaturou 19. století, populární literaturou a problematikou literární kultury. Ve studii Červená knihovna se pokusila vymezit žánr konzumní četby pro ženy, resp. populární literatury určené ženským čtenářkám. Analyzovala jeho původ v kontextu české literatury a nastínila jeho dějiny od druhé poloviny 19. století až po rok 1948, přičemž se detailněji zaměřila na tvorbu některých autorek a autorů . V monografii Případ Kondelík. Epizoda z estetiky každodennosti se seriál o otci/tchánu Kondelíkovi a ženichu/zeti Vejvarovi Ignáta Herrmanna stal východiskem pro širší úvahu o funkci populární četby ve společnosti. Mocná zde sleduje genezi typu „malého člověka“ v české literatuře a pojmenovává funkci idyly a humoresky při sebereflexi society. Mocná se zde zabývá se i technikami psaní popul...

Více od autora