Knihy
Historie
Pravěk
Radomír Pleiner
Základy slovanského železářského hutnictví v če...

Radomír Pleiner
Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích : vývoj přímé výroby železa z rud od doby halštatské do 12 věku.

1958 | Nakladatelství Československé akademie věd

Obsáhlá studie, v níž autor sleduje výrobu železa od doby jeho objevení. Velkou pozornost věnuje počátkům hutnění železa u Slovanů, zvláště v Čechách a na Moravě. Na podkladě nových nálezů železářských pecí z 8.-9. stol. v Želechovicích na Moravě dokazuje autor vyspělost a význam železářského hutnictví a jeho technolog…ie v našich zemích. Obsáhlá studie, v níž autor sleduje výrobu železa od doby jeho objevení. Velkou pozornost věnuje počátkům hutnění železa u Slovanů, zvláště v Čechách a na Moravě. Na podkladě nových nálezů železářskýc…h pecí z 8.-9. stol. v Želechovicích na Moravě dokazuje autor vyspělost a význam železářského hutnictví a jeho technologie v našich zemích.

Stav

Obálka s oděrkami, kniha samotná ve velmi dobrém stavu

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Obálka s oděrkami, kniha samotná ve velmi dobrém stavu
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	335, xxxii obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Monumenta archaeologica
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2021 9:17
Číslo položky:	252248

O autorovi

Radomír Pleiner

Prof. PhDr. Radomír Pleiner, DrSc. . Jeho otec byl malíř a člen Českých legií, matka pocházela z Ruska. Vystudoval prehistorii a historii na FF UK v Praze . Za postgraduální práci na Institutu archeology ČSAV v letech 1953-55 získal titul CSc. . v roce 1955 se oženil s archeoložkou Ivanou Hnízdovou. Pokračoval ve svém výzkumu na Institutu až do první výroby železa, první tři monografie oveřejnil v letech 1955, 1958 a1962. Osvojil si významné schopnosti v metalografii, které vedly k vytvoření laboratoře na Institutu v roce 1963. Od té doby se účastnil mnoha výkopových a experimentálních prací v tehdejším Československu I v zahraničí - v Polsku, Rusku, Anglii, Skandinávii, Rakousku, Německu a Francii a obšírně přispíval na sympóziích a konferencích. V letech 1966-68 se účastnil amerických expedic do Íránu a Afghanistánu a o tři roky později strávil šest měsíců v USA na univerzítách v Chicagu a Kalifornii. Tyto zkušenosti vedly k publikování studií výroby železa v Persii, Asýrii a Indii a v roce 1969 monografie o výrobě železa ve starověkém Řecku. Tyto práce tvořily základ disertace, za kterou v roce 1981 odbržel titul DrSc. Styky v Univerzitou Karlovou stále udržoval - v roce 1968 byl jmenován docentem prehistorie a v roce 1992 profesorem. O rok později bohužel musel z důvodu snížení rozpočtu Institutu odejít do důchodu společně s dalšími kolegy. Nicméně stále zůstal aktivním a dále publikoval, napsal 12 knih. Během povodní v roce 2002 došlo v zaplavení suterénu Institutu a archiv jeho vzorků a poznámek, jakož knihovna Institutu byly zničeny, což jeho práci výrazně problematizovalo. Od 60. let byl členem Historické metalurgické společnosti, čestným členem Society of Antiquaries of London, koresponděnčním členem berlínského institute Deutsches Archäologishes Intstitut a členem Unité propre du CNRS, Sevenans....

Více od autora