Milan Balda, Zdeněk Dráb, Bruno Bošek
základy automatizace I

1968 | Státní nakladatelství technické literatury

První část probírá jednak základní pojmy a definice, jednak teoretickou výzbroj potřebnou k zvládnutí lineárních problémů jednoparametrové samočinné regulace. V druhé části jsou objasněny teoretické základy víceparametrovýchlineárních regulací. Jejich význam rychle roste, poněvadž nutnost automatizace složitých procesů… klade zvýšené nároky na jakost regulace. Poslední část pojednává o přístrojové technice. Neseznamuje pouze se spojitě pracujícímiregulátory, ale i s prostředky logického řízení, které se začínají uplatňovat jak při ovládání vsádkových i jiných přerušovaných procesů, tak i při kombinaci s regulačními přístroji při zlepšení jakosti regulace, při realizaciextremálních systémů a jiných prostředků novodobého řízení. První část probírá jednak základní pojmy a definice, jednak teoretickou výzbroj potřebnou k zvládnutí lineárních problémů jednoparametrové samočinné regulace. V druhé části jsou objasněny teoretické z…áklady víceparametrovýchlineárních regulací. Jejich význam rychle roste, poněvadž nutnost automatizace složitých procesů klade zvýšené nároky na jakost regulace. Poslední část pojednává o přístrojové technice. Neseznamuje pouze se spojitě pracujícímiregulátory, ale i s prostředky logického řízení, které se začínají uplatňovat jak při ovládání vsádkových i jiných přerušovaných procesů, tak i při kombinaci s regulačními přístroji při zlepšení jakosti regulace, při realizaciextremálních systémů a jiných prostředků novodobého řízení.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
Edice:	Řada teoretické literatury
Vystaveno:	2. 6. 2017 16:20
Číslo položky:	12920

O autorech

Milan Balda

Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...

Více od autora