Hodnocení knihy

Zahrada dětství jménem Eden : román

Eva Kantůrková

Hynek | 1998

Kategorie:

Beletrie 42328x

Česká literatura 21647x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná
Počet stran:	249
Jazyky:	česky
Edice:	3. svazek ed. Spisy Evy Kantůrkové 1x
Vydání:	Vyd. 1
ISBN:	80-86202-23-2 (váz.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	st 6. dubna 2022 8:36
Číslo položky:	310022

Popis
Komentáře

Druhá část volné trilogie (Po potopě, Černá hvězda) o životě svobodomyslné výtvarnice,
Osudy malířky Sylvy Donátové jsou zasazeny do let okupace a války. Sylva se do našeho povědomí promítá přes vyprávění a prožitky své dcerky Jany, ovlivněné světem postižených dětí - babička , která ji vychovává, je kuchařkou v Ústavu pro tělesně postižené, kde s Janou i bydlí. Příhody těchto dětí, vztahy k matce, babičce a všem lidem z blízkého okolí prožíváme s Janou od útlého věku až do jejích 13 let, kdy její dětství končí zároveň s koncem války. Román je napsán v ich formě a autorka mistrovsky vystihla jak neobvyklé místo děje, tak myšlenky předčasně vyspělého dítěte, které má ke své bohémské matce zvláštní obdivně-ochranitelský vztah. Citlivě, avšak bez sentimentality je zde popsán svět z dětského nazírání: je to svět bez příkras, bezohledně reálný a někdy dětsky krutý, přesto však čistý a překvapivě vědoucí.

Komentáře ke knize

Eva Kantůrková 53x

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.