Václav Řezníček
Za utrpení předků : obraz z doby selského pozdvižení

1913 | Nakladatelství nákladem Ústředního zemědělského knihkupectví (A. Neubert)

Kniha povídek o těžkém životě poddaných v Podkrkonoší v 18.století. Její 1.vydání v r.1884 bylo zabaveno c. k. státním návladnictvím. Kniha povídek o těžkém životě poddaných v Podkrkonoší v 18.století. Její 1.vydání v r.1884 bylo zabaveno c. k. státním návladnictvím.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý titulní list, stránky s fleky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý titulní list, stránky s fleky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
Vydání:	Čtvrté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 6. 2026 18:49
Číslo položky:	1797168

O autorovi

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Více od autora