Ladislav Šourek
Za tajemstvími kraje pod Kozákovem : pozvánka do minulosti, aneb, jak to tu kdysi (snad) vypadalo - 1. díl

2013 | Nakladatelství Presstar, s.r.o.

Běžně se historie kraje prezentuje pouze jako historie tamních šlechtických rodů, což je v podstatě zjednodušení situace, jelikož o šlechticích je většinou dosti záznamů. Tato knížka je pohled na historii krásného kraje pod Kozákovem hledáním souvislostí mezi údaji kronik, vyprávěním pamětníků a údaji archivních záznam…ů a literatury. Je podložena stovkami hodin chozením po terénu, prolézáním potoků a desítkami návštěv. V první kapitole první části nazvané „Založení Turnova a co mu předcházelo“, nalezneme pokus nahlédnout trochu jiným způsobem do starší historie Turnova nežli se běžně prezentuje. Při pátrání se dostaneme až do časů starého Říma. Dále se podíváme do historie Pelešan a zaniklých vesniček Nové Vsi, Modlic , Radče, Bukoviny a Nouzova. Zapátráme po tom, které rybníky nechal skopati Jindřich Michalovec v roce 1468. Podíváme se, jak to ve skutečnosti bylo s tzv. Pelešanským jezerem a samozřejmě nezapomeneme na mlýny na Libuňce a Stebence. Běžně se historie kraje prezentuje pouze jako historie tamních šlechtických rodů, což je v podstatě zjednodušení situace, jelikož o šlechticích je většinou dosti záznamů. Tato knížka je pohled na hist…orii krásného kraje pod Kozákovem hledáním souvislostí mezi údaji kronik, vyprávěním pamětníků a údaji archivních záznamů a literatury. Je podložena stovkami hodin chozením po terénu, prolézáním potoků a desítkami návštěv. V první kapitole první části nazvané „Založení Turnova a co mu předcházelo“, nalezneme pokus nahlédnout trochu jiným způsobem do starší historie Turnova nežli se běžně prezentuje. Při pátrání se dostaneme až do časů starého Říma. Dále se podíváme do historie Pelešan a zaniklých vesniček Nové Vsi, Modlic , Radče, Bukoviny a Nouzova. Zapátráme po tom, které rybníky nechal skopati Jindřich Michalovec v roce 1468. Podíváme se, jak to ve skutečnosti bylo s tzv. Pelešanským jezerem a samozřejmě nezapomeneme na mlýny na Libuňce a Stebence.

Součástí souboru:

Za tajemstvími kraje pod Kozákovem 2013 (2 sv. (141; 178 s.), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087141083
ISBN:	9788087141083
Vydání:	3. vydání - dotisk
Vydáno v:	Modřišice

O autorovi

Ladislav Šourek

Ladislav Šourek byl český právník, bankéř, diplomat a podnikatel, jeden ze zakladatelů Radiojournalu , kde v letech 1925 až 1938 působil jako faktický ředitel. V rámci své finančnické kariéry zastával vysoké pozice v Živnostenské bance, roku 1919 se pak stal ředitelem Pražské úvěrní banky. Narodil se v Praze, po dosažení středního vzdělání vystudoval Právnickou fakultu UK, kde dosáhl titulu doktora práv. Posléze nastoupil Šourek na místo úředníka Živnostenské banky se sídlem na pražských Příkopech za působení ředitele Apolla Růžičky. Banka se původně zaměřovala na financování malých a středních českých podniků, a také byla zastřešující organizací sítě malých českých spořitelních a úvěrových družstev. Financována výhradně českými podílníky, její vznik měl tedy v rámci české národní emancipace podstatný význam. Se svým růstem se banka pouštěla do větších finančních operací, například úvěrování průmyslových podniků. Pro tyto procesy bylo v bance roku 1917 zřízeno hypoteční a průmyslové oddělení, jehož se Šourek stal ředitelem. V době probíhající první světové války odmítal Šourek spolu s ředitelem Růžičkou poskytovat válečné úvěry rakousko-uherské vládě, za což byli oba a další úředníci Živnobanky trestně stíhání. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 byl pak roku 1919 pak Ladislav Šourek přijal místo generálního ředitele Pražské úvěrní banky, druhého největšího českého bankovního ústavu v zemi, v této pozici se začal věnovat především zahraničnímu obchodu. Díky svým schopnostem a jazykové vybavenosti nastoupil roku 1922 na Ministerstvo zahraničních věcí vedené tehdejším ministrem Edvardem Benešem, následně působil ve Francii, kde se v Paříži zabýval hospodářskou agendou. Šourek následně začal projevovat zájem o rozvíjející se obor rozhlasového vysílání. Po svém návratu z Francie se stal členem správní rady společnosti Radioslávie, kryté kapitálem 500 000 Kčs, která se zabýva...

Více od autora