Tomáš Garrigue Masaryk: Za svobodu svědomí a učení

Tomáš Garrigue Masaryk, František Drtina
Za svobodu svědomí a učení : řeči prof. T.G. Masaryka a prof. Fr. Drtiny proslovené v poslanecké sněmovně říšské rady ve Vídni 3.,4. a 5. prosince 1907 proti útoku klerikálů na svobodu universit

1908 | Nakladatelství Pokrok

Stav

Opotřebená

končí stranou 48, zbytek stránek chybí!

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená, končí stranou 48, zbytek stránek chybí!
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2024 7:34
Číslo položky:	974740

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

František Drtina

František Drtina – 14. ledna 1925 Praha) byl český filozof, univerzitní profesor, politik a jeden ze zakladatelů skautingu v Česku. Jeho synem byl politik Prokop Drtina. Pocházel z rodiny drobného rolníka. Roku 1872 odešel na studia do Prahy, nejprve na pražské Akademické gymnázium. Už zde nabyl rozsáhlé znalosti, zejména v jazykové oblasti . Po maturitě se zapsal na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandandovy univerzity, kde v letech 1880–1886 vystudoval klasickou filologii a filozofii. Z učitelů měl na něho vliv zejména Gustav Adolf Lindner na pedagogice a Tomáš Masaryk na filozofii. Za studijního pobytu v Berlíně navštěvoval především seminář historika antické filozofie Eduarda Zellera; Friedrich Paulsen na něj zapůsobil svým panteismem a úsilím o filozofické založení pedagogiky. Na další studijní cestu po západoevropských univerzitách se vydal po doktorátu z filozofie v roce 1889; z Francouzů ho ovlivnil zejména Émile Boutroux. Postupně se zcela zaměřil místo původně vystudované filologie na filozofii. Po vysokoškolských studiích působil v Praze jako profesor na Akademickém gymnáziu, smíchovském gymnáziu a kolem roku 1891 na Jiráskově gymnáziu v Žitné ulici. V roce 1891 se na filozofické fakultě pražské univerzity habilitoval v oboru filozofie a v roce 1897 i pro pedagogiku. V roce 1899 byl jmenován mimořádným a 1903 řádným profesorem filozofie a pedagogiky. V roce 1899 převzal po G. A. Lindnerovi vedení pedagogického semináře. Ve školním roce 1905/1906 byl děkanem fakulty. Redigoval časopisy Česká mysl a Pedagogické rozhledy. V praktickém profesním životě byl zastáncem přístupu žen ke vzdělání. V roce 1912 založil první český oddíl vodních skautů při vysokoškolském sportovním klubu. Ještě toho roku členové klubu provedli první dálkovou plavbu, když spluli na vor...

Více od autora