Vojtěch Zamarovský
Za sedmi divy světa

1967 | Státní nakladatelství dětské knihy

Dnes již klasické dílo známého popularizátora starověkých dějin a plodného spisovatele a jednoho ze zakladatelů žánru literatury faktu v tehdejším socialistickém Československu Vojtěcha Zamarovského vyšlo před více než 50 lety . Od té doby vycházelo znovu a znovu a vždy si našlo nové a nadšené čtenáře. Toto revidované…, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl. Před námi tak znovu vyvstanou egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidim chrám v Efesu, Feidiův Zeus v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru i se svými pohnutými osudy. Nové vydání zachovává to, co bylo pro knihy Zamarovského tak typické: vyprávění, které přináší kromě zajímavé části dějin a poutavého příběhu i množství historických faktů podaných s velkou zručností, takže i nudná fakta se stávají zajímavou historií. Díky doprovodným textům českého klasického archeologa Ladislava Stanča a dalších badatelů se však daří zasadit historii sedmi divů starověkého světa i do kontextu současného historického bádání. Dnes již klasické dílo známého popularizátora starověkých dějin a plodného spisovatele a jednoho ze zakladatelů žánru literatury faktu v tehdejším socialistickém Československu Vojtěcha Zamarovského …vyšlo před více než 50 lety . Od té doby vycházelo znovu a znovu a vždy si našlo nové a nadšené čtenáře. Toto revidované, aktualizované a doplněné vydání s kvalitní obrazovou přílohou zahrnuje mapy, fotografie, klasické i nejnovější rekonstrukce těchto dávno zaniklých starověkých staveb a uměleckých děl. Před námi tak znovu vyvstanou egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidim chrám v Efesu, Feidiův Zeus v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru i se svými pohnutými osudy. Nové vydání zachovává to, co bylo pro knihy Zamarovského tak typické: vyprávění, které přináší kromě zajímavé části dějin a poutavého příběhu i množství historických faktů podaných s velkou zručností, takže i nudná fakta se stávají zajímavou historií. Díky doprovodným textům českého klasického archeologa Ladislava Stanča a dalších badatelů se však daří zasadit historii sedmi divů starověkého světa i do kontextu současného historického bádání.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	251 , 7 listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdeněk Burian, Vladimír Kopecký
Překladatel:	Marie Zamarovská
Edice:	Modrá stuha
Vydání:	Druhé vydání v SNDK
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2024 9:3
Číslo položky:	1045925

O autorovi

Vojtěch Zamarovský

Vojtěch Zamarovský, vlastním jménem Vojtech – 26. července 2006 Praha), byl slovenský historik, spisovatel a překladatel, jeden ze zakladatelů žánru literatury faktu v Československu. Ve svém díle se věnoval nejstarším obdobím lidské historie a popularizaci starověkých civilizací a mýtů. Vzdělání získal Vojtěch Zamarovský na gymnáziu v Trenčíně a po maturitě v roce 1938 odešel studovat do Prahy na Vysokou školu obchodní. O rok později přešel na právnickou fakultu do Bratislavy, kde promoval v roce 1943, dálkově však nadále studoval Vysokou školu obchodní. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 vstoupil do pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy a za Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany. Po dokončení studia pracoval ve Slovenské národní bance, od roku 1946 na Úřadu předsedy vlády v Praze, v roce 1947 vstoupil do KSČ a od roku 1951 pracoval ve Státním plánovacím úřadu. V roce 1953 byl z politických důvodů nucen odstoupit a nastoupil jako administrativní pracovník v pražském Státním nakladatelství krásné literatury, kde začal postupně překládat odborné texty a beletrii. Po roce 1956 se již věnoval pouze překladatelství a později také psal a publikoval vlastní díla. Více než 20 let byl spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti, se kterou spolupracoval od roku 1962 pod krycím jménem Belo, v roce 1977 se stal agentem rozvědky s krycím jménem Závoj a také podepsal Antichartu. Za svou spolupráci s StB dostával odměny ve výši 3 017,50 Kčs. Zamarovský plnil úkoly hlavně v zahraničí, kde byl využíván po linii politické rozvědky na problematiku jihovýchodního křídla NATO, dále na vyhledávací a tipovací činnost a v některých otázkách jako konzultant po linii aktivních a vlivových opatření. Na sklonku života trpěl Parkinsonovou nemocí a poslední dva měsíce života byl v kómatu. Zemřel 26. července 200...

Více od autora