Vojta Beneš
Za kožlanskými humny

1948 | Komenium, učitelské nakladatelství společnost s r. o.

Knihy Vojty Beneše pro mládež, svazek 2., 1. vydání.

Zachycuje život v rodině kožlanského chalupníka Matěje Beneše, v rodině s osmi dětmi, z nichž ten nemladší bude pozdější prezident ČSR. Knihy Vojty Beneše pro mládež, svazek 2., 1. vydání.

Zachycuje život v rodině kožlanského chalupníka Matěje Beneše, v rodině s osmi dětmi, z nichž ten nemladší bude pozdější prezident ČSR.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~
	Stav Dobrý bez obálky, ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Plátek
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihy Vojty Beneše pro mládež
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 4. 2025 15:56
Číslo položky:	1207373

O autorovi

Vojta Beneš

Vojta Beneš byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše a Václava Beneše. Vojta Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové . Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897–1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911–1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919. V roce 1920 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. V letech 1919–1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920–1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928–1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství. Vydal četné odborné studie na téma organizace učitelské práce. Členem sociální demokracie byl od roku 1897, v rámci sociální demokracie vydával měsíčník Červánky. Plně se zapojil do politiky po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1929 obhájil. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senát...

Více od autora