Josef Štefan Kubín
Z východu světlo

1952 | Nakladatelství Družstevní práce

Soubor drobných próz podkrkonošského národopisce a sběratele lidových pohádek a povídek. Jadrnou mluvou, plnou vtipných i poetických obratů, jež je činí k nerozeznání podobnými vlastním zápisům lidových předloh, vypráví autor v 1. titulním oddílu, jak lid jeho rodiště po převratu 1918 nepřestával věřit, že s pomocí Výc…hodu bud ou uskutečněny revoluční snahy i našeho proletariátu; vytváří dále jakési pokračování ruské byliny o bohatýru Muromci, který ožije po Velké vlast. válce a doznává, že hrdinství dávných bohatýrů překonala moudrost Stalinova; v dialogu sovětského praporu s vlajkou československou vyjadřuje básnickou prózou symbolicky spojení našich národních tradic s revolučními tradicemi světového proletariátu a touhou lidu po míru. 2. oddíl "Minuty" obsahuje humorné příběhy rázovitých venkovských figurek i vážné, sociálně zaměřené vyprávění o životě podkrkonošské chudiny. 3. oddíl "Co mně vykládaly rodné chlumy" je soubor lidových pohádek, bajek a pověstí, vztahujících se k místům autorova rodného kraje a k historickým postavám od dob pohanských po současnost. Soubor drobných próz podkrkonošského národopisce a sběratele lidových pohádek a povídek. Jadrnou mluvou, plnou vtipných i poetických obratů, jež je činí k nerozeznání podobnými vlastním zápisům lidový…ch předloh, vypráví autor v 1. titulním oddílu, jak lid jeho rodiště po převratu 1918 nepřestával věřit, že s pomocí Východu bud ou uskutečněny revoluční snahy i našeho proletariátu; vytváří dále jakési pokračování ruské byliny o bohatýru Muromci, který ožije po Velké vlast. válce a doznává, že hrdinství dávných bohatýrů překonala moudrost Stalinova; v dialogu sovětského praporu s vlajkou československou vyjadřuje básnickou prózou symbolicky spojení našich národních tradic s revolučními tradicemi světového proletariátu a touhou lidu po míru. 2. oddíl "Minuty" obsahuje humorné příběhy rázovitých venkovských figurek i vážné, sociálně zaměřené vyprávění o životě podkrkonošské chudiny. 3. oddíl "Co mně vykládaly rodné chlumy" je soubor lidových pohádek, bajek a pověstí, vztahujících se k místům autorova rodného kraje a k historickým postavám od dob pohanských po současnost.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Vladimír Fuka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	297
Jazyk:	česky
Edice:	306. svazek ed. 306. svazek ed. Živé knihy
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2019 15:46
Číslo položky:	68654

O autorovi

Josef Štefan Kubín

Josef Štefan Kubín byl středoškolský pedagog, folklorista, sběratel lidových vyprávění a pohádek, etnograf, dialektolog, literární publicista a spisovatel. Narodil se v Jičíně, jako syn obuvnického mistra Jana Kubína a jeho manželky Anny, rozené Vágnerové . Měl starší sestru Annu . V Jičíně prožil dětství a absolvoval gymnázium . Po maturitě začal studovat v Praze medicínu, po roce však přestoupil na filozofickou fakultu, kterou dokončil v roce 1890. Jako středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a němčiny vyučoval v Kutné Hoře , Českých Budějovicích , Jičíně a Mladé Boleslavi . Na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici působil v letech 1911–1925. V době pedagogické praxe se literární tvorba Josefa Štefana Kubína neomezovala jen na učební pomůcky . Po odchodu z Prahy se soustředil na systematický sběr lidových písní a na zápisy lidových pohádek, pověstí a veselých příbehů. Texty zaznamenával především v Kladsku a Podkrkonoší. Byly uspořádány podle vypravěčů a vesnic a doplněny charakteristikami vypravěčů. Josef Štefan Kubín byl ženat dvakrát. S první manželkou, Růženou rozenou Ždichyncovou se oženil 4.9.1893 v Českých Budějovicích, kde byl v té době profesorem. Manželství bylo soudně rozvedeno v roce 1909. Synové Vlastimil a Milan žili po rozvodu s matkou v Jičíně, s otcem se ale stýkali. S druhou manželkou Augustou, rozená Žaloudkovou , se Josef Štefan Kubín seznámil během svého působení v Mladé Boleslavi. Když v roce 1911 získal profesorské místo v Praze, Augusta Žaloudková ho následovala a 12. června 1912 se jim narodila dcera Vlasta. I když bylo jeho předchozí manželství rozloučeno, nesměl se jako katolík znovu oženit. Svatba s Augustou Žaloudkovou se proto konala až po Kubínově vystoupení z římsk...

Více od autora