Knihy
Ostatní
Humor
Ignát Herrmann
Z poslední galerie

Ignát Herrmann
Z poslední galerie : divadelní kritiky Vavřince Lebedy

1939 | Nakladatelství Topičova edice

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastní…ky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství. Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavo…u, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	2 svazky
Jazyk:	česky
Edice:	48. svazek ed. Sebrané spisy Ignáta Herrmanna, Sebrané spisy Ignáta Hermanna
Vydání:	Prvé knižní vydání
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora