Alan Moore
Z pekla : barevné vydání

2021 | Nakladatelství BB art

Londýn, podzim roku 1888. Dějiště pěti brutálních vražd prostitutek. Pachatel? Mytická bytost jménem Jack Rozparovač.
Scéna: nerealisticky krásná a mírně přiopilá prostitutka jde ztemnělou ulicí a falešně si prozpěvuje dobovou písničku. Střih, stín muže s cylindrem na hlavě a kabelou v ruce, vržený na studenou, vlhk…ou zeď. Ona si všimne, že za ní někdo jde. Zrychlí krok, on také, to vše se na dlažebních kostkách dobře rozléhá. Prudce oddechující nevěstka uhne do postranní uličky, vrah za ní. Pak záběr na zvednutý nůž, její tvář, výkřik, vychlístne krev, třeba na plakát muzikálu. Roztmívačka, další záběr na policistu, jak vydechne: „Ach bože,“ a píská na píšťalku.
Nuže, to je stereotyp Jacka Rozparovače, jak jej známe z filmu – a nic takového v Moorově románu nenajdeme. Moore nezakrývá, že smrt těch šlapek kdesi v postranní uličce byla hnusná, bídná a nezasloužená. Neumožňuje čtenářům uniknout do pohodlného hororového klišé, naopak, ukazuje příšernou a nepřikrášlenou pravdu.
To by ale samo o sobě nestačilo. V románu není důležité, kdo je vrah , ale jak a proč se to všechno stalo. A tak čtenář stejně jako detektiv Dirk Gently v knihách Douglase Adamse neřeší jen samotný případ, ale doslova celý svět, v němž ke zločinu došlo. Viktoriánský svět se všemi jeho klady a zápory, svět úžasného technického pokroku i ponižující bídy, svět královské rodiny, zbytnělé střední třídy a tajných společností, ovšem i svět nejubožejších z ubohých v londýnském East Endu.
Román Z pekla lze číst několika způsoby: jako netradiční detektivku o královském spiknutí, jako beletrizovanou literaturu faktu či jako strhující sociologickou črtu viktoriánské společnosti. Anebo jako portrét výjimečně vzdělaného sériového vraha.
Není to četba pro každého. Vstupte pouze na vlastní nebezpečí…

Troufnete si pohlédnout na viktoriánskou Anglii… očima Jacka Rozparovače? Milovníkům teorií spiknutí nabízíme mistrně propracovanou lahůdku kombinující historický román s literaturou faktu a mystikou. Film režisérské dvojice bratří Hughesových, který podle tohoto monumentálního díla vznikl, jen klouže po zamrzlé hladině tohoto děsivého příběhu. Velekněz komiksového žánru Alan Moore, tvůrce kultovních komiksů V JAKO VENDETA, BAŽINÁČ, STRÁŽCI a tří svazků LIGY VÝJIMEČNÝCH, rozebral nejzáhadnější série vražd v historii. Hrdinou příběhu je lékař William Withey Gull, jenž poslední dobou tráví svůj volný čas trochu zvláštním způsobem, s Listonovým nožem v ruce.
Ale co by člověk neudělal pro vlast… Londýn, podzim roku 1888. Dějiště pěti brutálních vražd prostitutek. Pachatel? Mytická bytost jménem Jack Rozparovač.
Scéna: nerealisticky krásná a mírně přiopilá prostitutka jde ztemnělou ulicí a …falešně si prozpěvuje dobovou písničku. Střih, stín muže s cylindrem na hlavě a kabelou v ruce, vržený na studenou, vlhkou zeď. Ona si všimne, že za ní někdo jde. Zrychlí krok, on také, to vše se na dlažebních kostkách dobře rozléhá. Prudce oddechující nevěstka uhne do postranní uličky, vrah za ní. Pak záběr na zvednutý nůž, její tvář, výkřik, vychlístne krev, třeba na plakát muzikálu. Roztmívačka, další záběr na policistu, jak vydechne: „Ach bože,“ a píská na píšťalku.
Nuže, to je stereotyp Jacka Rozparovače, jak jej známe z filmu – a nic takového v Moorově románu nenajdeme. Moore nezakrývá, že smrt těch šlapek kdesi v postranní uličce byla hnusná, bídná a nezasloužená. Neumožňuje čtenářům uniknout do pohodlného hororového klišé, naopak, ukazuje příšernou a nepřikrášlenou pravdu.
To by ale samo o sobě nestačilo. V románu není důležité, kdo je vrah , ale jak a proč se to všechno stalo. A tak čtenář stejně jako detektiv Dirk Gently v knihách Douglase Adamse neřeší jen samotný případ, ale doslova celý svět, v němž ke zločinu došlo. Viktoriánský svět se všemi jeho klady a zápory, svět úžasného technického pokroku i ponižující bídy, svět královské rodiny, zbytnělé střední třídy a tajných společností, ovšem i svět nejubožejších z ubohých v londýnském East Endu.
Román Z pekla lze číst několika způsoby: jako netradiční detektivku o královském spiknutí, jako beletrizovanou literaturu faktu či jako strhující sociologickou črtu viktoriánské společnosti. Anebo jako portrét výjimečně vzdělaného sériového vraha.
Není to četba pro každého. Vstupte pouze na vlastní nebezpečí…

Troufnete si pohlédnout na viktoriánskou Anglii… očima Jacka Rozparovače? Milovníkům teorií spiknutí nabízíme mistrně propracovanou lahůdku kombinující historický román s literaturou faktu a mystikou. Film režisérské dvojice bratří Hughesových, který podle tohoto monumentálního díla vznikl, jen klouže po zamrzlé hladině tohoto děsivého příběhu. Velekněz komiksového žánru Alan Moore, tvůrce kultovních komiksů V JAKO VENDETA, BAŽINÁČ, STRÁŽCI a tří svazků LIGY VÝJIMEČNÝCH, rozebral nejzáhadnější série vražd v historii. Hrdinou příběhu je lékař William Withey Gull, jenž poslední dobou tráví svůj volný čas trochu zvláštním způsobem, s Listonovým nožem v ruce.
Ale co by člověk neudělal pro vlast…

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 19. 1. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	Přibližně 550 v různém stránkování
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075955161
ISBN:	9788075955166
Ilustrátor:	Eddie J Campbell
Editor:	Eddie J Campbell
Překladatel:	Viktor Janiš
Vydání:	Třetí vydání v českém jazyce, první barevné
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:31
Číslo položky:	1006126

O autorovi

Alan Moore

Alan Moore je anglický spisovatel, který proslul zejména jako komiksový scenárista. Je autorem komiksů V jako Vendeta, Z pekla nebo Watchmen – Strážci. Některými je označován za nejlepšího komiksového scenáristu všech dob nebo jako „jeden z nejdůležitějších britských spisovatelů posledních padesáti let.“ Je také znám jako novopohan, okultista, anarchista a kouzelník. Začal psát pro britské undergroundové časopisy na konci 70. let 20. století, kdy v časopisech publikoval své komiksy 2000AD a Warrior. Později začal pracovat pro DC Comics a spolupracoval na sériích jako Batman nebo Superman. Pod DC Comics psal také svá nejznámější díla Bažináč , Z pekla, V jako Vendeta nebo Watchmen – Strážci z roku 1986, který je považován za dekonstrukci superhrdinského komiksového žánru. Dalšími známými výtvory Alana Moorea jsou komiksy Liga výjimečných, Top 10 a SMax. Za svou kariéru obdržel 23 cen Eisner Award, které jsou nejprestižnější cenou za komiksy, včetně devíti pro nejlepšího scenáristu. Dále je držitelem sedmi Harvey Award a několika Eagle Awards, Jack Kirby Awards a Inkpot Award. Narodil se 18. listopadu 1953 v Northamptonu v Anglii do dělnické rodiny. Jeho otec, Ernest Moore, byl pracovník v pivovaru a jeho matka, Sylvia Doreenová, pracovala v tiskárně. S rodinou žili v chudinské čtvrti The Boroughs. Od pěti let byl vášnivým čtenářem a častým návštěvníkem městské knihovny. V téže době se také poprvé dostal ke komiksovým stripům Topper a The Beezer. Brzy poté začal číst americké komiksy Flash, Detective Comics, Fantastic Four a Blackhawk. V jedenácti letech složil úspěšně zkoušky na školu Northampton School for Boys , kde se poprvé setkal s dětmi ze střední a vyšší třídy společnosti. Na konci šedesátých let začal publikovat svou poezii a eseje v různých fanzinech, přičemž začal vydávat i svůj vlastní fanzin Embryo. Díky svému fanzinu se...

Více od autora