Josef Hurdálek
Z kraje M. Al. Jiráska : [sbírka kreseb Jindřicha Křečka]

Josef Hurdálek

Josef Hurdálek, městský kronikář, spisovatel, zakladatel a kustod městského muzea, iniciátor, budovatel a kustod světničky Boženy Němcové, nadšený propagátor města Červený Kostelec, funkcionář a člen mnoha spolků a korporací, s jehož jménem byla vždy úzce spjata kulturní, literární a propagační činnost v Červeném Kostelci. Josef Hurdálek se narodil v blízké Horní Radechové dne 1. července 1885 v čp. 57 v písmácké rodině. Chodil do obecné školy ve svém rodišti, rok do německé školy ve Velké Vsi u Broumova, v letech 1897–1905 studoval na střední škole v Náchodě a hned po maturitě nastoupil učitelskou dráhu. Působil na obecných školách, ve Zbečníku, v Lískovicích, ve Studnici, od roku 1910 opět v Červeném Kostelci. Roku 1931 byl pro chorobu penzionován. Josef Hurdálek byl po desetiletí středem kulturního snažení a pokroku. Z jeho literárních děl nutno jmenovat množství propagačních zpráv o našem kraji a městě v různých časopisech, obsáhlou stať o Červeném Kostelci v Průvodci krajem Mistra Aloise Jiráska a Boženy Němcové z roku 1926, je autorem výborného podrobného nejnovějšího turistického průvodce Červený Kostelec – střed Jiráskova kraje , spolupracoval na sborníku pověstí Turov, byl po osm let redaktorem vlastivědného sborníku Od kladského pomezí, do něhož napsal na 160 zajímavých článků. Roku 1940 vydává román selského rodu Pavel Hoňka a rok poté povídky Dvojí svatba. Těsně před jeho úmrtím se objevují oblíbené a brzy rozebrané Líbánky paní Barunky z červenokosteleckého prostředí, navazující obsahově na Němcové Chudí lidé. Roku 1939 uspořádal Josef Hurdálek červenokostelecké městské muzeum, jehož kustodem byl až do své smrti, a v roce 1942 pečlivě instaloval světničku Boženy Němcové v protifarním domku, kde Němcová od září 1837 do dubna 1838 bydlela. Dějiny našeho města našly v Josefu Hurdálkovi jako městském kronikáři výborného znalce, který s mravenčí příkladnou pílí shledával historické poznatky nejen v místních archivech a lidové tradici, ale i v pramen...