Elefter Luarsabovič Andronikašvili
Vzpomínky na kapalné hélium

1983 | Nakladatelství Mladá fronta

Vzpomínková kniha významného ruského fyzika, který pracoval v oblasti fyziky nízkých teplot, kosmického záření, jaderné techniky, biofyziky. Vzpomínková kniha významného ruského fyzika, který pracoval v oblasti fyziky nízkých teplot, kosmického záření, jaderné techniky, biofyziky.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč
	Stav Dobrý ohlé desky	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	392 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	100. svazek ed. 100. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 1. 2024 10:51
Číslo položky:	725700

O autorovi

Elefter Luarsabovič Andronikašvili

Elefter Luarsabovič Andronikašvili byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II. E. L. Andronikašvili absolvoval v roce 1932 leningradskou polytechniku, v letech 1935 – 1940 přednášel na tbiliské univerzitě. Poté do roku 1948 pracoval v moskevském Ústavu fyzikálních problémů u Pjotra Kapicy, kde v roce 1948 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1948 pracoval opět v Tbilisi, nejdříve jako profesor na tbiliské univerzitě, od roku 1951 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Gruzínské akademie věd. V roce 1952 obdržel Stalinovu cenu. Od roku 1955 byl plným členem Gruzínské akademie věd. V roce 1978 byl vyznamenán Státní cenou SSSR. Pracoval ve fyzice nízkých teplot, kosmického záření, v jaderné technice a biofyzice. Jeho práce v oboru kvantové hydrodynamiky patří k základním. V Ústavu fyzikálních problémů se začal zabývat experimenty se supratekutým héliem II. Provedl tzv. Andronikašviliho experiment, který potvrdil správnost dvousložkového modelu supratekutosti. Předmětem experimentu bylo měření periody a útlumu torzních kmitů soustavy disků v kapalném héliu. Disky byly vyrobeny z hliníkové fólie a navlečené na tyčku v malých vzdálenostech od sebe. Perioda kmitů byla pod teplotou přechodu od hélia I k supratekutému héliu II teplotně závislá. S klesající teplotou se perioda prodlužovala, až se v blízkosti absolutní nuly blížila teoretické periodě ve vakuu. To odpovídalo přibývání supratekuté složky na úkor normální.

Více od autora