Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Joža Uprka
Výtvarníci S. V. U. M

Joža Uprka, František Hoplíček, Alois Kalvoda, Franta Úprka, Bohumír Jaroněk, František Ondrúšek
Výtvarníci S V. U. M. : sbírka ilustrovaných fotografií : B. Jaroněk, A. Kalvoda, F. Ondrúšek, Fr. Úprka.

1935 | Nakladatelství Sdružení výtvarných umělců moravských

Výtvarníci S.V.U.M. - B. Jaroněk, A. Kalvoda, F. Ondrůšek, Fr. Úprka Výtvarníci S.V.U.M. - B. Jaroněk, A. Kalvoda, F. Ondrůšek, Fr. Úprka

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Joža Uprka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	138 s., [4] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Výtvarníci S.V.U.M.
Vydáno v:	V Hodoníně
Vystaveno:	10. 8. 2022 16:2
Číslo položky:	379299

O autorech

Joža Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...

Více od autora

Alois Kalvoda

Alois Kalvoda , byl český malíř-krajinář, grafik, publicista, redaktor a pedagog . Alois Kalvoda pocházel z chudé rodiny. Byl žákem prof. Julia Mařáka na pražské Akademii v letech 1892 až 1899. V roce 1899 obdržel Hlávkovo studijní stipendium. V letech 1900 a 1901 získal prestižní Hlávkovo absolventské cestovní stipendium. Stipendijní pobyty absolvoval v Paříži a v Mnichově. V roce 1900 otevřel soukromou malířskou školu v Praze na Vinohradech, v níž mezi jeho žáky patřili mj. Josef Váchal, František E. Prokeš, nebo slovenský malíř Martin Benka. Do roku 1905 byl členem SVU Mánes. V roce 1907 byl spoluzakladatelem Sdružení výtvarných umělců moravských. Rovněž byl dlouholetým členem Jednoty umělců výtvarných a redigoval umělecký časopis Dílo. V červenci 1905 kupuje chalupu houslisty Ferdinanda Laubeho pod Křivoklátem a často maluje v okolí Berounky. Roku 1918 zakoupil a v letech 1923–1927 adaptoval zámek Běhařov na Klatovsku, kde pak pořádal letní malířské kursy pro krajináře. Po smrti Jaroslava Špillara kupuje jeho věhlasný pojízdný ateliér, který využívá při malování zimních motivů. V roce 1929 Jednota umělců výtvarných vydala jeho knihu Přátelé výtvarníci , která zahrnuje i články dříve publikované v umělecké revue Dílo. V roce 1932 vydává vlastním nákladem autobiografickou knihu Vzpomínky. Již jako student se odchyloval od směřování první generace žáků Mařákovy školy, která ještě tvořila pod vlivem lyrického romantismu. Vyšel z plenérové malby Antonína Chittussiho, krajinu ale zachycoval živějšími a pestřejšími barvami. Jeho přístup dobře reprezentuje absolventská práce Osiky u Velkých Němčic . Vliv J. Mařáka je však patrný v dalších raných obarazech Chýše u strže a Olše u potoka . Již krátce po studiu se uvolněným štětcovým rukopisem přiblížil k impresionismu, např. Na Marně a Senoseč na Slovácku . Typický je však pro jeho pojetí kraj...

Více od autora