Otakar Theer
Výpravy k Já - VÝTISK 242 z 650

1923 | Nakladatelství Štorch-Marien

Druhé básnické dílo Otakara Theera. Mladý tvůrce se vyznává z obdivu k Březinovi, čerpá z dekadentní estetiky a zachycuje tělesnou lásku k ženám a oslnění Myšlenkou, ale současně únavu a znechucení přelomu století a touhu po silných a zuřivých dávných časech. Edice Aventinum sv. 76. Druhé básnické dílo Otakara Theera. Mladý tvůrce se vyznává z obdivu k Březinovi, čerpá z dekadentní estetiky a zachycuje tělesnou lásku k ženám a oslnění Myšlenkou, ale současně únavu a znechucení př…elomu století a touhu po silných a zuřivých dávných časech. Edice Aventinum sv. 76.

Stav

Mírně opotřebená

číslováno, stránky polité, kraje stránek viditelně od polití

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky polité, kraje stránek viditelně od polití
Poznámka:	číslovaný výtisk 242, úprava Svatopluk Klír
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	53
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Svatopluk Klír
Edice:	76. svazek ed. 76. svazek ed. Aventinum
Vydání:	Třetí, definitivní vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 11:36
Číslo položky:	1471972

O autorovi

Otakar Theer

Otakar Theer byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel. Narodil se jako syn rytmistra c. a k. armády Karla Theera a jeho ženy Františky Brzorádové v době, kdy byl otec převelen do Bukoviny. Vojenská služba později otce zavedla do kasáren v Praze na Pohořelci a rodina bydlela na Hradčanech. Otakar začal psát básně v Praze v době svých gymnazijních studií. Po ukončení reálného gymnázia v Žitné studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Jako student nesouhlasil s názory T. G. Masaryka v otázce hilsneriády. Ve školním roce 1902–1903 studoval v Paříži na Sorbonně. Výnosem c. a k. ministerstva kultu a vyučování z 18.6.1906 byl ustanoven praktikantem Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval i nadále a kariéru dovršil jako úředník téže knihovny. Zůstal svobodný, ačkoliv byl pokřtěn a vychován v římsko-katolické rodině, víru při své orientaci k levici a anarchismu odvrhl. Spolupracoval s časopisem Lumír a Literárními listy. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem, vyhledává často dekadentní a erotické motivy. Patřil také k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily. Po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové, která tvořila pod pseudonymem Felix Téver, pro niž se stal rádcem a prvním kritikem jejích literárních děl. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání z francouzštiny a angličtiny.

Více od autora