Knihy
Vzácné knihy
19. století
Karel Havlíček Borovský
Vybrané spisy Karla Havlíčka Borovského

Karel Havlíček Borovský
Vybrané spisy Karla Havlíčka Borovského : Díl 1-4

1896 | Nakladatelství Emil Šolc

Obsažené svazky:

Vybrané spisy Karla Havlíčka Borovského 1896 Díl prvý (357 , iii y obsahu, 3. vyd.)
Vybrané spisy Karla Havlíčka Borovského, Díl třetí 1900 3 (333 s., 3. vyd.)
Vybrané spisy Karla Havlíčka Borovského, Díl čtvrtý 1900 4 (400 s., 3. vyd.)

Stav

Dobrý

druhý díl knižní blok volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Druhý díl knižní blok volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	333 + 357 + 400
Jazyk:	česky
Vydání:	3., rozmnožené vyd.
Vydáno v:	V Hoře Kutné
Vystaveno:	25. 11. 2024 10:32
Číslo položky:	1067405

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora