Knihy
Pohádky a knihy pro mládež
Pohádky před r. 1945
Karel Jaromír Erben
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slo...

Karel Jaromír Erben: Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

Karel Jaromír Erben
MILENA: KOMPLET Vzácné knihy 5X O vrstvách kůry zemské a skamenělých tvorech v nich obsažených + Základové hospodářství + Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských + O povětrnosti + Svépomoc

1869 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých

Soubor devadesáti bájí a pověstí ze slovanských větví, které autor posbíral a upravil. Soubor devadesáti bájí a pověstí ze slovanských větví, které autor posbíral a upravil.

Obsažené svazky:

Základové hospodářství 1871 (186 s.)
Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských... 1869 (xii, 258)
Svépomoc, podlé anglického spisu S. Smiles-ova ... 1877 (160 s.)
O povětrnosti, s 25 dřevorytinami a dešťopisnou mapk... 1872 (164 , 4 nečíslované y)
O vrstvách kůry zemské a skamenělých tvorech v nich obsaž... 1869 (227 s.)

Stav

Dobrý

odřené desky, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřené desky, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, polokožená
Počet stran:	186 + 258 + 160 + 164 + 227
Jazyk:	česky
Edice:	11, 36. svazek ed. 11, 36. svazek ed. Matice lidu, Matice lidu. Roč. 3
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2026 6:41
Číslo položky:	1699654

O autorech

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...

Více od autora

František Josef Studnička

František Josef Studnička byl český matematik, učitel a spisovatel. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora Gustava Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–1869 a 1871–1872 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–1870 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–1872 přešel na pražskou univerzit...

Více od autora

Komentáře ke knize