Sergej Mironovič Kirov
Výbor z projevů a článků 1918-1934

Sergej Mironovič Kirov

Sergej Mironovič Kirov byl významný ruský bolševik. Ve třicátých letech patřil k nejoblíbenějším sovětským vůdcům – zejména mezi komunisty – a byl mnohem populárnější než Stalin. Narodil se 28. března 1886 v Uržumu, v chudé vesnici na Urale. Brzy ztratil oba rodiče a vyrůstal v sirotčinci. V roce 1901 mu skupina podporovatelů poskytla stipendium pro studium na průmyslové škole v Kazani. Po získání inženýrského diplomu se přestěhoval do sibiřského Tomsku. Postupně se stal marxistou a členem ruské sociálně-demokratické strany . Kirov se zúčastnil revoluce roku 1905, byl uvězněn a o rok později propuštěn. Brzy po propuštění se připojil k bolševikům. Byl znovu zatčen v roce 1906, ale tentokrát byl odsouzen na tři roky pro obvinění, že šířil ilegální literaturu. Několikrát zadržen byl i později. Nakonec se přestěhoval na Kavkaz, kde zůstal až do doby abdikace Mikuláše II. a konce carského režimu. Tou dobou si Sergej Kostrikov změnil jméno na Kirov, které si vybral za pseudonym, jak to činili i jiní revoluční vůdci. Pojmenoval se snad podle antického perského vůdce Kýra Velikého a stal se velitelem bolševického vojenského vedení v Astrachani, kde dal povraždit asi 4000 lidí, včetně arcibiskupa a mnoha duchovních. Po revoluci roku 1917 bojoval v občanské válce až do roku 1920. Organizoval obsazení Ázerbájdžánu Rudou armádou a spojení Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu v jednu sovětskou republiku. Roku 1921 se stal generálním tajemníkem ázerbájdžánské stranické organizace. Loajálně podporoval Stalina a v roce 1926 za to byl odměněn funkcí šéfa petrohradského oddělení strany . Tento první tajemník leningradského oblastního výboru strany nebyl žádným demokratem – organizoval mj. otrocké práce vězňů při budování kanálu z Baltského do Bílého moře – ale v letech 1932 a ...